Eduklub

Archiv rubriky: Výuka jazyků

Herní aktivity jsou dlouhodobě součástí učebnic (nejen) jazyků. Dovolují spojit příjemné s užitečným. Během herní aktivity žák často zapomíná na to, že „se učí“ a začíná si jazyk osvojovat. To vše za předpokladu, že je hra vybrána ne jako relaxační prvek (což je samozřejmě také možné), ale jako aktivita s didaktickým cílem. Hry bývají často právě na konci lekcí či kapitol učebnic, protože nejen motivují, ale zároveň staví žáky do situací, které učiteli slouží k evaluaci rozvoje jejich dovedností a schopností s jazykem pracovat. Zajímavým prvkem her je i jejich interkulturní potenciál. Každá země a její jazyk mají „své“ hry, které jsou součástí kultury a nelze je najít jinde. Výhodou hraní her je i jejich specifická slovní zásoba, která se ale opakuje. Žák tak s minimem „slovíček“ dokáže zvládat komplexní komunikační situace. Pozor jen na to, aby hry zapojované do výuky nebyly založeny jen na principu „vítěz bere vše“. Důležité je i hraní her, ve…

Čtěte více

Poslech spadá mezi tzv. receptivní řečové či komunikační aktivity. Je založen na vnímání audio či audiovizuálního dokumentu. Důležité je připomenout, že nejde jen o porozumění „slovům“. Poslechové dokumenty obsahují i další informace nutné k úspěšnému zvládnutí aktivit. Podkladem pro rozvoj dovednosti poslechu by měly být, stejně jako u dalších komunikačních aktivit, tzv. autentické dokumenty, tj. nahrávky a videa, které nebyly původně určeny pro výuku. Vzhledem k velmi snadné dostupnosti audiovizuálního obsahu v jakémkoli jazyce je při správné motivaci žáků jednodušší zajistit to, aby se s cílovým jazykem setkávali i mimo hodiny jazyka ve škole. Přesto nejde o aktivitu jednoduchou, zejména kvůli tomu, že se v audiovizuálních dokumentech nelze tak jednoduše vracet a potvrzovat si informace jako v dokumentech tištěných. Nakladatelství aktuálně stále méně často přikládají audio nosiče přímo do učebnic, častěji si je lze stáhnout z webu nakladatelství (což učitelům dovoluje vytvořit si svou vlastní sbírku audionahrávek pro výuku). U poslechových aktivit se nejčastěji setkáme…

Čtěte více

Čtení či porozumění psanému textu je receptivní řečová či komunikační aktivita založená na tištěných/textových dokumentech. Aktuálně se ale čtení chápe šířeji než jen „setkávání se s písmeny“. Cílem je „porozumět“ dokumentu, který obsahuje vizuální informaci. Mimo textu v užším významu (slova, věty, odstavce…) může jít i o obrázky, grafické uspořádání, barevnost apod. Pro každou úroveň jazyka existují „typické“ texty. Jejich komplexita se zvyšuje spolu s úrovní jazyka, obecně ale platí, že stejný dokument může být použit i pro více úrovní. Vždy totiž záleží na úkolech (otázkách), které s konkrétním textem spojíme. Výhoda čtení spočívá v tom, že je založena na statických dokumentech. Čtenář se tedy může (a někdy i musí) v dokumentu vracet, číst „nelineárně“, zkoumat ho, přeskakovat, hledat pouze klíčové informace a prvky, např. obrázky. Aktivity spojené se čtením jsou nejčastěji označené grafickým znázorněním textu (stránka, písmena…).  Více o propojení jednotlivých řečových dovedností v hodině zde: Čteme, píšeme, mluvíme a posloucháme… aneb komunikujeme v cizích jazycích –…

Čtěte více

Psaní je jednou z tzv. produktivních řečových či komunikačních dovedností, která spočívá v produkci psaných (tištěných, elektronických) dokumentů. Většinou obsahuje psaný text, ale může jít i o dokumenty s převahou vizuálních informací (např. plakát, leporelo apod.). Stejně jako při mluvení jde u dovednosti „psát“ nejen o obsah (jazyková správnost, pravopis apod.), ale i o formální náležitosti. Vzhledem k často velmi striktně kodifikovaným formám psaných dokumentů (oficiální dopis, žádost, životopis…) tak doporučujeme při psaní využívat modelových psaných dokumentů. To mimo jiné znamená, že před samotným psaním je vhodné seznámit žáky a studenty s psanými dokumenty a rozvíjet tak jejich schopnost „čtení“. Pro rychlé nalezení aktivit, které primárně rozvíjejí dovednost psaní, hledejte v učebnicích symbol tužky nebo pera. Více o propojení jednotlivých řečových dovedností v hodině zde: Čteme, píšeme, mluvíme a posloucháme… aneb komunikujeme v cizích jazycích – Eduklub

Interakce je komunikační řečová aktivita (psaná či ústní), která spočívá ve výměně komunikačních obsahů. Existuje mezi dvěma či více mluvčími. V aktuálním pojetí didaktiky jazyků je velmi blízká mediaci. Mezi aktivity rozvíjející dovednost interakce lze řadit i komunikaci mezi učitelem a žákem při „managementu“ hodiny. Zejména na úrovních A1 a A2 je důležité si uvědomit, jakou roli v rozvoji této dovednosti komunikace v cílovém jazyce mezi učitelem a žákem/žáky hraje. Stejně jako u ostatních komunikačních dovednosti neprobíhá interakce vždy jen pomocí slov. Velkou roli při ní hrají i gesta, intonace a další neverbální postupy, což samozřejmě platí pro jazyky obecně, včetně jazyka mateřského. Aktivity rozvíjející tuto dovednost bývají nejčastěji označovány dvěma „komiksovými“ bublinami nebo oboustrannou šipkou. Více o propojení jednotlivých řečových dovedností v hodině zde: Čteme, píšeme, mluvíme a posloucháme… aneb komunikujeme v cizích jazycích – Eduklub

Mluvení je jednou z tzv. produktivních řečových či komunikačních dovedností, která spočívá v produkci mluveného slova v kontextu komunikační situace. Může jít jak o souvislý monolog, tak o interakci mezi jedním či více mluvčími (účastníky komunikační situace). Aktivity rozvíjející či evaluující dovednost mluvení by měly vycházet z reálných, sociálně ukotvených situací na podkladu autentických dokumentů, tj. textů a jiných dokumentů, které vznikly bez ambice být didakticky využity (např. leták informující o nové výstavě, který byl vytvořen pro rodilé mluvčí). Při rozvoji této komunikační dovednosti je nutno dbát nejen na jazykovou normu, ale i na interkulturní či sociální kontext. Jazykově správně pronesená promluva nemusí splnit svůj komunikační účel, pokud nebude odpovídat očekávání dalších mluvčích či kontextu, ve kterém se komunikuje ustáleným způsobem. To platí i pro ty nejjednodušší promluvy na úrovni A1, např. při pozdravech. Emotikon, který upozorňuje na tento typ aktivit, znázorňuje nejčastěji ústa nebo „komiksovou bublinu“. Více o propojení jednotlivých řečových dovedností v hodině…

Čtěte více

Aktivity uvedené v nazvu tohoto článku jsou v didaktice cizích jazyků nazývány jako řečové dovednosti. A přestože se pohled na ně s postupem času lehce vyvinul (viz článek Čerstvý pohled na komunikační řečové dovednosti (jazykové aktivity) optikou „Doplňujícího vydání“ Společného evropského referenčního rámce pro jazyky – Eduklub), jde stále o hlavní aktivity či „způsoby práce“, které by měly naplňovat jazykové hodiny, a zároveň o cílové kompetence v oblasti učení. Nejčastěji se dělí na „produktivní“ a „receptivní“. Jako produktivní se uvádí mluvení a psaní, jako receptivní poslech a čtení. Dřívější dělení na dovednosti aktivní a pasivní se již nepoužívá, neboť neodráží realitu – i u poslechu a čtení musí být žák velmi aktivní. Společný evropský referenční rámec pro jazyky (2001, kap. 4.4.1 a 4.4.2) v české mutaci definuje tyto dovednosti takto: V ústním projevu (mluvení) tvoří uživatel jazyka text, který je mluvený a je přijímán jedním či více posluchači. (Dodejme, že sem patří jak samostatný projev, tak…

Čtěte více

Hra již dávno není synonymem pro „zábavu“ či „nicnedělání“. V didaktice (nejen) cizích jazyků má pevné místo, protože pomocí mechanismu osvojování (tedy nereflektovaného či neuvědomělého rozvíjení kompetencí) dokáže žáky efektivně učit, tj. procvičit, zopakovat, upevnit nebo komunikovat. Zároveň je hra spojena s pozitivní vnitřní motivací a soustředěním na výukový obsah hodiny. Znáte to, kdo si hraje, nezlobí… Hra je ale i svébytným sociálním jevem, proto má své pevné místo v akčně orientované výuce jazyků, což je přístup podporovaný Společným evropským referenčním rámce pro jazyky již více jak dvacet let. Aby byla hra efektivní z pohledu výuky, musí splňovat některé základní parametry: Další otázky spojené se hrou jsou například: Jak (ne)použít mateřský jazyk žáků při hře? Jaká je role učitele – účastní se hry či neúčastní? Jak zvládat emoce třídy během hry? Co s hlukem? I přes všechna tato úskalí je hra určitě nedílnou součástí výuky jazyka, což z tohoto předmětu dělá mimo jiné oblíbenou součást školního…

Čtěte více

Přestože zkratka, který je aktuálně in, zní AI, my se v tomto článku zaměříme na trend, který byl in cca před pěti až třemi lety. Na mysli máme AR, tedy „augmented reality – rozšířenou realitu“. Ta na rozdíl od reality virtuální (VR) kombinuje virtuální a reálný svět, nejčastěji tím, že do záznamu reálného světa na obrazovce zařízení (mobil, tablet, headset…) vkládá virtuální objekty či doplňky, se kterými lze na obrazovce interagovat. Tím se uživateli dostává nového obsahu, který realitu rozšiřuje, obohacuje, prohlubuje zážitek z ní apod. Poslední, kdo se chtěl s AR prosadit, byl zřejmě Microsoft, který tuto technologii nazýval Mixed Reality. Této firmě se však nepodařilo přesvědčit k užívání její technologie dostatek uživatelů, a tak a příchodem Windows 11 pomalu Mixed reality zanikla. To ale neznamená, že se tohoto přístupu čas od času nechytne nějaký jiný silný hráč. Naposledy se ve spojitosti s AR mluví o připravovaných brýlích firma Apple, nějakou formu AR mají…

Čtěte více

Edubo AR je aplikace pro Android, která pomáhá ve výuce cizích jazyků nebo chemie. Jak její název napovídá, Edubo AR využívá možností rozšířené reality k tomu, aby žákům „ukázala“ v jejich reálném prostředí (třída, pracovna, chodba, pokoj…) pomůcky či slova, která se učí či se kterými pracují ve škole. Cílovou skupinou je druhý stupeň ZŠ, tedy moment, kdy žáci začínají s dalším cizím jazykem – u angličtiny lze samozřejmě aplikaci použít na prvním stupni. Zjednodušeně lze Edubo AR popsat jako obrazový 3D slovník, který dovoluje „slova/objekty“ umísťovat do prostoru snímané kamerou zařízení a následné zobrazené na obrazovce mobilního telefonu či tabletu. S předměty lze v prostoru interagovat (otáčet je, zvětšovat), v jazykové části aplikace pak lze i přehrát výslovnost jednotlivých „slovíček“. Mimo jednotlivé připravené modely lze do prostoru umístit i libovolné slovo či fotografii z galerie zařízení. Učitel či žák tak mohou na stěnu třídy promítnout vlastní fotografii, slavný obraz či mapu země, jejíž jazyk se právě…

Čtěte více

10/40