Eduklub

Archiv štítku: Reforma školství

Škola je místo, kde se ani učitel, ani samotná instituce nevyhne častému hodnocení. Hodnotí se žáci učiteli, žáci mezi sebou, vedení hodnotí své učitele, vedení zase hodnotí zřizovatel, resp. samotnou školu. Ve hře jsou další aktéři jako zákonní zástupci nebo veřejnost. Pro školy je tak velice důležité samotné vlastní hodnocení, ze kterého vychází pak následně kroky vedoucí ke zlepšování kvality výuky. Školy mohou využít vnitřní systémy, nebo externě připravené a celostátně (popř. v celé Evropě). Mezi takové nástroje by se mohly řadit: Učitel21, Škola21 nebo Selfie Školy. Učitel21 je nástroj, který je možné ohodnotit své digitální kompetence (podle DIGCompEDU). Konkrétně se vyučující sám hodnotí v šesti kategoriích (viz. obrázek). Následně získají výsledek v jednotlivých digitálních kompetencích (A1-C2). Výhodou tohoto dotazníku je, že si ho učitel může dělat opakovaně po pár letech a zjišťovat svůj posun. Škola21 “je evaluační nástroj, který na základě sledování různých indikátorů pomáhá školám zjistit, do jaké…

Čtěte více

Publikace Didaktické zásady v přírodovědném vzdělávání s podtitulem metodická příručka pro učitele biologie, chemie, fyziky, geografie, informatiky, matematiky a lektory environmentální výchovy je unikátním počinem skupiny šestnácti československých didaktiků přírodovědných předmětů. Takto široký a názorově i oborově velmi rozmanitý tým se pod vedením docentky Kateřiny Jančaříkové rozhodl pracovat na společné publikaci, jejímž cílem je poskytnou metodickou podporu učitelům a lektorům výše zmiňovaných předmětů. Co v knize naleznete? Jak již název napovídá, autoři publikace vybrali 20 didaktický zásad, které považují za důležité pro kvalitní vedení výuky a ke každé z nich, kromě teoretického vymezení, doplnili také konkrétní příklady uplatnění ze svých oborů. Ukazuje se, že koncept didaktických zásad není mrtvým a překonaným, ale může být vhodným nástrojem pro plánování a hodnocení výuky. Autoři v úvodu ke své knize uvádějí: “Všichni učitelé chtějí „učit správně“. Někteří méně zkušení učitelé možná tápou, co to přesně znamená. Ti zkušenější to dokážou mnohdy docela dobře…

Čtěte více

Sedm mýtů o vzdělávání je nová kniha Daisy Christodoulou, která se zabývá vzdělávacími systémy zemí, které dosahují v mezinárodních hodnoceních nejlepších výsledků a vzdělávacími strategiemi, které se v těchto zemích používají. Jedná se o knihu, je do jisté míry buřičská. Dá se očekávat, že u některých vzbudí nadšení a jiní ji zase budou okamžitě odsuzovat. Přesto, anebo právě proto si ji vám dovolujeme doporučit. Je potřeba ji číst s otevřenou myslí a předkládané argumenty ihned ani nepřijímat, ani neodsuzovat, ale zamýšlet se nad nimi a nad zdroji, ze kterých autorka vychází. Jaké “mýty” autorka čtenářům předkládá? Jak již název napovídá, je jich dohromady sedm: U každého z mýtů autorka nejprve rozebírá teoretická východiska, na základě kterých by “mýtus” vytvořen, ukazuje, nakolik a jak se projevuje v praxi. Následně prezentuje argumenty, které “mýtus” vyvrací a ukazují na jeho škodlivost. Jestli stále váháte, zda si knihu pořádit, či alespoň přečíst, můžeme vám doporučit následující…

Čtěte více

Chytrozemě je nová kniha Lucy Crehan, která se zabývá vzdělávacími systémy zemí, které dosahují v mezinárodních hodnoceních nejlepších výsledků. Kniha není jen souborem studií a analýz, ale především záznamem osobních zkušeností autorky, která všechny popisované země navštívila a strávila několik týdnů ve školách a rodinách učitelů a žáků. Díky provázání odborných studií a osobní zkušenosti je kniha velmi čtivá a poskytuje zajímavý vzhled na různé formy přístupů ke vzdělávání a poskytuje mnoho námětů k zamyšlení. Knihu vydalo nakladatelství audiolubrix a je dostupná nejen v tištěné podobě, ale také jako audiokniha k poslechu. Lucy Crehan navštivila a ve své knize popisuje školské sytémy Finska, Kanady, Japonska, Číny, Singapuru a Nového Zélandu. Čtenář se ale dozví také mnoho informací o fungování škol ve Velké Británii a USA, se kterými autorka průběžně nově nabyté zkušenosti srovnává. Je na každém, aby si získáné informace porovnal se svou zkušeností a reflektoval ve své praxi, nicméně autorka…

Čtěte více

Od doby zavedení Rámcových vzdělávacích programů (RVP) se mluví o tzv. školské reformě, resp. kurikulární reformě, která započala v roce 2004. Podstatou kurikulární reformy je změna cílů a obsahu vzdělávání směrem k utváření klíčových kompetencí žáků. Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti (jde o kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanská, pracovní, k podnikavosti). Nejedná se tedy v prvé řadě o obsah učiva, ten má sloužit především jako nástroj k rozvoji osobnosti žáka. Je to tedy už několik let od zavedení reformy školství a je otázkou, nakolik byla daná reforma skutečně převratná a přínosná. S trochou nadsázky by se mohlo říci, že ve své podstatě došlo spíše ke změně dokumentů než k zásadní změně ve školství. Doba si reformu však žádá, ale pokud chceme podniknout určitou reformu školství, je nutné přijít se změnou, která je skutečně převratná. Taková změna…

Čtěte více

6/6