Eduklub

Archiv rubriky: Moderní vyučovací metody

Práce s tištěnými zdroji ve výuce může být důležitým nástrojem k tomu, jak žáky učit kritickému myšlení, výzkumu a analýze informací. Mezi základní zdroje, které je možné využít patří: Tištěné zdroje hrají také velkou roli při využití moderních metod výuky jako je převrácená třída, kdy si žáci nejprve téma nastudují a následně ho na hodině prezentují a diskutují o něm.

Počítačové simulace jsou mocným pomocníkem ve výuce, který může pomoci žákům lépe porozumět konceptům, provádět experimenty a rozvíjet kritické myšlení. Zkusme uvést několik tipů, jak lze počítačové simulace efektivně integrovat do výuky: Vizualizace složitých konceptů: Simulace umožňují vizualizaci složitých a abstraktních konceptů, což studentům usnadňuje jejich porozumění. Například ve fyzice mohou simulace znázorňovat pohyb těles, elektromagnetické pole nebo optické jevy. Experimentace bez rizika: Simulace umožňují studentům provádět experimenty bez rizika spojeného s reálnými situacemi. To je užitečné v oblastech jako chemie, biologie a fyzika, kde skutečná experimentace může být nákladná nebo nebezpečná. Zpětná vazba a analýza: Počítačové simulace umožňují studentům získat okamžitou zpětnou vazbu na své akce a experimenty. Mohou analyzovat výsledky a zkoumat, co se stane při různých nastaveních. Interaktivita: Simulace jsou interaktivní, což znamená, že studenti mohou ovlivňovat průběh simulace a zkoumat různé scénáře. To podporuje aktivní učení a experimentaci. Přístupnost: Simulace jsou často přístupné online a zdarma,…

Čtěte více

Využití online zdrojů ve výuce může být mimořádně efektivní způsob, jak rozšířit a obohatit vzdělávací proces. Práce s on-line zdroji hraje významnou roli nejen jako zdroj poznatků pro výuku daného předměte, ale také jako podpora digitální gramotnosti. Při práci s on-line zdroji je důležité rozvíjet kritické myšlení žáků, tedy hodnotit kvalitu a věrohodnost zdroje a poskytovaných informací. (více viz https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/120/JAK-ROZPOZNAT-VEROHODNOST-RELEVANCI-SPOLEHLIVOST-INFORMACI-A-INFORMACNICH-PRAMENU.html) Jako zdroj informací lze použít nejen vědecké či statistické databáze, portály přímo zaměřené na výuku (Mediawiki či EMA), ale i portály, se kterými žáci běžně pracují, jako je wikipedie či youtube. Zájemcům o problematiku doporučujeme následující článek z portálu RVP: https://clanky.rvp.cz/clanek/23167/DIGCOMPEDU-2.1:-VYBER-DIGITALNICH-ZDROJU.html A následující článek na wikipedii:https://cs.wikipedia.org/wiki/Otev%C5%99en%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_zdroje

Pokud mluvíme o zdrojích dat pro výuku, často pracujeme s představou využítí již existujících dat. Ale ve výuce můžeme jako zdroj dat použí i infomace, které žáci sami shromáždili. Sběr dat dokonce může být mimořádně cenným zdrojem informací pro výuku, protože umožňuje žákům získat konkrétní, relevantní a aktuální informace, které mohou použít k posílení vzdělávacího procesu. Zde je několik důvodů, proč může být využití sběru dat být prospěšných pro vzdělávací proces: Praktická zkušenost: Sběr dat umožňuje žákům prakticky zažít proces sbírání, organizace a analýzy informací. Tato praktická zkušenost je často nejefektivnější formou učení, protože žáci si pamatují informace, které získali svými vlastními úsilími. Podpora kritického myšlení: Sběr dat může povzbudit žáky k otázkám a analýze informací. Mohou se ptát, jak byla data získána, zda jsou spolehlivá, a jakým způsobem by mohla být interpretována. Místně zakotvené učení: Sběr dat může cílit přímo na místo ve kterém žáci žijí. Rozvoj komunikačních dovedností:…

Čtěte více

Ne všechny hodiny jsou skvělé. Některé hodiny chce člověk jenom se ctí dokončit a využít ten čas nějak dobře. Někdy to je způsobeno vnějšími okolnostmi: zrovna venku sněží, svítí slunce, je po prázdninách nebo všechno dohromady. Pro tyto účely mám zásobník “záchranných aktivit”. První a druhou z nich najdete ve starších příspěvcích. Třetí mám pracovně pojmenovanou jako „kdo je lepší“ a žáci mají za úkol srovnat (v mém případě v dějepisu) dvě historické osobnosti. Využil jsem na záchranu hodin o Janu Lucemburském – Karlu IV. a Marii Terezii-Josefu II. Aktivitu nezařazuji na úvod (i když by mohla být odrazovým můstkem, kdo ví), ale v průběhu. Úkolem skupin bylo přesvědčit ostatní, proč právě jejich historická osoba je lepší než ta druhá, zároveň ale „najít špínu“ – tedy shromáždit argumenty, proč je ta druhá horší. K čemu to? Žáci se učí vytáhnout argumenty, rozvíjíme pravidla diskuze a pronikají do zkoumaného tématu tak trochu…

Čtěte více

Ne všechny hodiny jsou skvělé. Některé hodiny chce člověk jenom se ctí dokončit a využít ten čas nějak dobře. Někdy to je způsobeno vnějšími okolnostmi: zrovna venku sněží, svítí slunce, je po prázdninách nebo všechno dohromady. Pro tyto účely mám zásobník “záchranných aktivit”. První z nich najdete ve starším příspěvku.
 Druhou z nich je „čtverec“. Určitě tuhle metodu budete znát pod nějakým jiným a třeba chytřejším názvem. Pointa je, že rozdělím třídy na 4 (ideálně) stejně velké skupiny, dám 4 papíry (klidně A3) a postupné zadání čtyř fází. První fáze ještě vyžaduje učitelskou přípravu – nachystat zdroje – v tom lepším případě 4 různé a tím si můžeme rozsekat větší tematicky celek na menší. V případě čistého pedagogického zoufalství je možné využít jeden a ten samý zdroj. V první fázi mají žáci za úkol shrnout tento zdroj a napsat o něm vlastními slovy.  Pak se žáci protočí, každá skupina přichází k…

Čtěte více

Propustky jsou malé papírky rozdávané na konci hodiny, na které žáci shrnou proběhlou hodinu. Tyto papírky rozdává vyučující, instruuje žáky a žákyně, co mají na papírek napsat. Zadání lze nechat obecné: např. “Co si odnášíte z dnešní hodiny ”, “Co jsme dnes probírali” Můžete ale využít obě strany. Na jednu stranu mohou žáci napsat, čemu porozuměli (co si z hodiny odnáší), na druhou stranu čemu neporozuměli (a je tedy potřeba se k tomutu tématu vrátit další hodinu). Až budou žáci odcházet z hodiny, papírek vyučující/mu dají. Doporučujeme, aby propustky byly anonymní, což zvyšuje pocit bezpečí při psaní (především, pokud se ptáte i na to, čemu žáci neporozuměli). Také je vhodné využít poznámkové bločky, nikoliv papír velikosti A5 nebo větší. Pokud bločky nemáte, můžete si klasické papíry nastříhat (jako na ukázce). Při použití velkého formátu mají někteří žáci tendenci celý papír popsat, což není žádoucí. Propustka na závěrečném semináři, zdroj: archiv…

Čtěte více

Výklad můžeme chápat jako didaktickou metodu, kdy vyučující slovně sděluje informace a vysvětluje smysl a význam nového učiva. Jako každá didaktická metoda, výklad má své výhody i nevýhody. Mezi výhody patří možnost sdělení většího množství informací pro celou třídu, jedná se o rychlou metodu seznámení se s novými informacemi. Obsah lze přizpůsobit vstupním znalostem třídy.  Mezi nevýhody patří pasivita žáků, snížená pozornost žáků, pokud výklad trvá dlouhou dobu a nedostatek zpětné vazby od žáků. Tyto nedostatky můžeme překonat. Pojďme se podívat na to, jak vykládat efektivně. 1.Dodržujte časový limit max. 15 minut: jednou z kritik výkladu je ztráta pozornosti žáků.  Kapacita pozornosti je u každého člověka jiná a není nekonečná. Když žákům říkáme “dávejte pozor”, říkáme tím, aby dávali pozor obvykle na to, co říkáme. To lze i u velmi motivovaných žáků jen po určitou dobu. Pozornost přirozeně klesá po cca 15 minutách monotónní činnosti. Pokud vykládáte látku déle jak…

Čtěte více

Víme, že pokud informaci slovně řekneme a podpoříme obrázkem (grafickým organizérem, videem), žáci dostanou větší příležitost si tuto informaci zapamatovat. Jak je to možné? Odpověď nám dává teorie duálního kódování. Duální kódování předpokládá, že díky efektivní kombinaci slov a obrazů lze ulehčit zapamatování. Tato teorie (Paivio, 1971) vychází z předpokladu, že v mozku existují dva kognitivní kanály, díky kterým kódujeme informace. Jedná se o: 1. systém, který operuje se verbálními signály (slovy) a 2. systém, který operuje s obrazy.  Pokud pomáháme žákům a žákyním vytvořit si spojení mezi těmto dvěma kanály, tzn. že mluvené slovo propojíme s obrázky, snížíme zatížení pracovní paměti a díky tomu zvýšíme příležitost k učení. To ale platí pro děti starší sedmi let, kteří mají už mají vyvinuté oba kognitivní subsystémy. Meijs a kol. (2016) testovali učení druhého jazyka u dětí ve věku 5 až 16 let a přišli na to, že pokud učitel prezentuje obrázky…

Čtěte více

Modely chápame jako názorné učební pomůcky, které pomáhají konkretizovat abstraktní pojmy a teorie a usnadňují propojení s reálným světem. Pro efektivní práci s modely v průběhu vyučování je nutné, aby žáci chápali vztah mezi modelem a realitou. Model by měl co nejlépe znázorňovat skutečnou realitu, být názorný, jednoznačný a pravdivý. Model je nutně zjednodušením chápané reality a vyučující by měli toto v některých fázích učení vysvětlit a připomínat. Dovednost porozumět a pracovat s modely není daná, žáci se jí musí naučit. Proto je potřeba, aby se žáci ve výuce setkávali s různými typy modelů stvořených z různých materiálů. Modely mohou být teoretické a materiální povahy. Teoretické modely postihují teorie, vztahy a procesy. Tyto modely se v průběhu času s postupujícím vědeckým poznání mohou značně lišit. Jako příklad lze uvést model atomu: můžeme žákům ukázat např.  Aristotelův, Thomsonův, Bohrův či kvantový model.  Pojetí materiálních modelů se může lišit s ohledem na…

Čtěte více

20/157