Aktivování vstupních znalostí
Aktivování vstupních znalostí žáků a management jejich předorientace ve výukovém obsahu jsou dvě strany stejné mince. Výsledek aktivace žáků je rubem, ke kterému náleží líc didaktické práce s „materiálem“, který učitel touto aktivací získal. A právě v tomto managementu předorientace (prekonceptů, reprezentací, stereotypů apod.) žáků spočívá didaktická práce učitele. Aktivování znalostí může samozřejmě nastávat před samotnou hodinou, a to ve více či méně krátkém časovém odstupu. Ostatně, tato možnost je jedním z argumentů pro zachování „domácích úkolů“, na které navazuje obsah hodiny a její cíle. Stejně tak je získávání vstupních znalostí základem metody „obrácené třídy“. Jako ideální se k této distanční komunikaci s žáky před výukou ukázaly nástroje managementu výuky typu Google Classroom nebo MS Teams. V samotné výukové jednotce pak má aktivace znalostí nejčastěji formu brainstormingu (v různých podobách) či problémového vyučování, kdy učitel žákům zadá „problém“, o kterém předpokládá, že k jeho vyřešení žáci nemají dostatečné znalosti nebo dovednosti (a zároveň je v prvních fázích…
Procvičování s využitím ICT
Vytváření testů a cvičení ve výuce pomocí software je efektivním způsobem, jak studenty zapojit a zlepšit jejich dovednosti. Existuje mnoho aplikací a nástrojů, které vám umožní snadno vytvořit testy, kvízy a cvičení. Zde je několik důvodů, proč je výhodné pro procvičování využívat ICT: Některé z těchto aplikací jsou: K procvičování lze využít i celou řadu edukačních her, i když většina z nich je v anglickém jazyce:
Pracovní listy
Jako jeden z nástrojů pro podporu badatelsky orientovaného učení lze použít pracovní listy. Pracovní listy mohou obsahovat různé úkoly, otázky a cvičení, které vedou studenty k aktivnímu zkoumání, analýze a kritickému myšlení o konkrétním tématu nebo problému. Pracovní listy mohou sloužit jak pro samostatnou práci, tak práci ve dvojicích či malých pracovních skupinách. Více informací o pracovních listech v rámci badatelsky orientované výuky naleznete v následujícím článku: https://old.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/samkova/srni2012.pdf Ukázky pracovních listů a jejich využití lze nalézt například na následujících odkazech: Projekt GLOBE Muzeum Říčany Řadu pracovních listů pro výuku matematiky Singapurskou metodou lze nalézt ZDE.
Počítačové simulace ve výuce
Počítačové simulace jsou mocným pomocníkem ve výuce, který může pomoci žákům lépe porozumět konceptům, provádět experimenty a rozvíjet kritické myšlení. Zkusme uvést několik tipů, jak lze počítačové simulace efektivně integrovat do výuky: Vizualizace složitých konceptů: Simulace umožňují vizualizaci složitých a abstraktních konceptů, což studentům usnadňuje jejich porozumění. Například ve fyzice mohou simulace znázorňovat pohyb těles, elektromagnetické pole nebo optické jevy. Experimentace bez rizika: Simulace umožňují studentům provádět experimenty bez rizika spojeného s reálnými situacemi. To je užitečné v oblastech jako chemie, biologie a fyzika, kde skutečná experimentace může být nákladná nebo nebezpečná. Zpětná vazba a analýza: Počítačové simulace umožňují studentům získat okamžitou zpětnou vazbu na své akce a experimenty. Mohou analyzovat výsledky a zkoumat, co se stane při různých nastaveních. Interaktivita: Simulace jsou interaktivní, což znamená, že studenti mohou ovlivňovat průběh simulace a zkoumat různé scénáře. To podporuje aktivní učení a experimentaci. Přístupnost: Simulace jsou často přístupné online a zdarma,…
On-line zdroje
Využití online zdrojů ve výuce může být mimořádně efektivní způsob, jak rozšířit a obohatit vzdělávací proces. Práce s on-line zdroji hraje významnou roli nejen jako zdroj poznatků pro výuku daného předměte, ale také jako podpora digitální gramotnosti. Při práci s on-line zdroji je důležité rozvíjet kritické myšlení žáků, tedy hodnotit kvalitu a věrohodnost zdroje a poskytovaných informací. (více viz https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/120/JAK-ROZPOZNAT-VEROHODNOST-RELEVANCI-SPOLEHLIVOST-INFORMACI-A-INFORMACNICH-PRAMENU.html) Jako zdroj informací lze použít nejen vědecké či statistické databáze, portály přímo zaměřené na výuku (Mediawiki či EMA), ale i portály, se kterými žáci běžně pracují, jako je wikipedie či youtube. Zájemcům o problematiku doporučujeme následující článek z portálu RVP: https://clanky.rvp.cz/clanek/23167/DIGCOMPEDU-2.1:-VYBER-DIGITALNICH-ZDROJU.html A následující článek na wikipedii:https://cs.wikipedia.org/wiki/Otev%C5%99en%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_zdroje
Vizualizace: Proč je důležité vizualizovat informace?
Víme, že pokud informaci slovně řekneme a podpoříme obrázkem (grafickým organizérem, videem), žáci dostanou větší příležitost si tuto informaci zapamatovat. Jak je to možné? Odpověď nám dává teorie duálního kódování. Duální kódování předpokládá, že díky efektivní kombinaci slov a obrazů lze ulehčit zapamatování. Tato teorie (Paivio, 1971) vychází z předpokladu, že v mozku existují dva kognitivní kanály, díky kterým kódujeme informace. Jedná se o: 1. systém, který operuje se verbálními signály (slovy) a 2. systém, který operuje s obrazy. Pokud pomáháme žákům a žákyním vytvořit si spojení mezi těmto dvěma kanály, tzn. že mluvené slovo propojíme s obrázky, snížíme zatížení pracovní paměti a díky tomu zvýšíme příležitost k učení. To ale platí pro děti starší sedmi let, kteří mají už mají vyvinuté oba kognitivní subsystémy. Meijs a kol. (2016) testovali učení druhého jazyka u dětí ve věku 5 až 16 let a přišli na to, že pokud učitel prezentuje obrázky…
Použití appletu pro výuku grafů
Současné kurikulární inovace přináší inovativní pohledu na vzdělávání. V rámci vzdělávací oblasti informatika dochází k implementaci výuky grafů do rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, gymnázia a střední odborné vzdělávání. Tato novinka je součástí sady změn koncepce výuky, vycházející ze Strategie 2030, kdy se z původní vzdělávací oblasti informační a komunikační technologie transformuje vzdělávání do nové klíčové kompetence digitální gramotnost a nové vzdělávací oblasti informatika. Zavedení výuky grafů má za cíl poskytnout žákům možnost se seznámit s koncepty a principy grafů a jejich použitím v informatice. Grafy jsou matematickým abstraktním modelem, který slouží k popisu a analýze vzájemných vztahů mezi objekty. Mohou být využity pro modelování sítí, algoritmického rozhodování, vizualizaci dat a dalších oblastí. Cílem výuky grafů je žákům představit různé typy grafů – orientované grafy, neorientované grafy, vážené grafy, kružnice, cykly, stromy apod. V rámci výuky grafů budou žáci na různých úrovních vzdělávání seznámeni s algoritmickými postupy a technikami pro…
ATLAS.MAPY.CZ jako odrazový můstek pro mezipředmětové vztahy
Pokud ve své výuce rádi propojujete různá témata a neradi zůstáváte jenom ve své škatulce, je Atlas od Mapy.cz skvělým nástrojem pro výuku v souvislostech, ale také pro vlastní bádání žáků. Jedná se o online nástroj, se kterým se dostanete po celém světě, a přitom můžete zůstat ve třídě. A co líp, děti se díky němu naučí mnoho užitečného. Kromě toho, že funguje stejně (spíš o trochu líp) než klasické tištěné mapy, nabízí i mnoho dalších funkcí, které z něj dělají skvělou vzdělávací pomůcku Jedná se o tzv. indexy (nebo tematické mapy), které umožní prozkoumávat různé netušené detaily a informace o dané lokalitě a o celém světě. Osobně je moc rád používám pro mezipředmětové vztahy a také pro rozšíření pohledu mimo všední kritéria. Využívám ho tak ve výuce dějepisu, přírodopisu a v dalších předmětech. Mezi zajímavé indexy patří (kromě těch očekávatelných) úroveň demokracie, míra svobody, Big Mac index (kolik stojí v dané zemi…
PADLET: NÁSTĚNKA, KTERÁ ZACHRAŇUJE UČITELSKÉ NERVY
Aplikace, bez které si bez nadsázky nedokážu představit svou učitelskou práci v poslední letech. Paradoxně taky aplikace, kterou mi ukázal jeden služebně starší velmi inspirativní kolega a já nechápal, proč bych ji měl používat. Takže – proč byste Padlet měli používat vy? A jak ho používám já? Padlet je vynikající online nástroj, který poskytuje virtuální nástěnku, na kterou mohou žáci, ale i ostatní učitelé, přidávat, komentovat a sdílet informace. Stal se pro mě velmi efektivním při kooperativní práci žáků, kdy žáci na padletu brainstormují, nahrávají postupně svou práci a reportují o postupu. Díky možnosti komentovat a reagovat na ostatní příspěvky je pak Padlet také skvělým nástrojem pro vzájemné hodnocení. Výhodou je, že je Padlet velmi přehledný a také dostupný kdykoliv a kdekoli, pokud máme připojení k internetu. Kromě textových příspěvků, vkládání obrázků a videí, nabízí také připojení souborů a v poslední době zvládá generovat i obrázky pomocí umělé inteligence. Při vytváření…
SLIDO – VÍC NEŽ POKLÁDÁNÍ OTÁZEK
Slido nepatří mezi notoricky známé aplikace (jako je například Kahoot, Mentimeter, Quizziz), ale mělo by. Začal jsem ho používat už před covidem, ale s rozvojem pandemie a rozvojem online výuky nastal i rozvoj Slido. Kdybych si mohl vybrat jenom jednu aplikaci, kterou budu používat, byla by tahle mezi favority. Možná jste ho potkali na konferencích, kde slouží pro sbírání otázek od publika, případně pro jednoduché hlasování. Osobně ale považuji SliDo za ideální nástroj i do třídy. Nejstarší funkcí je možnost pokládat (anonymně i pod jménem) otázky – žáci/účastníci se jednoduše připojí přes kód, který nasdílíte, případně skrz QR kód. Pak mohou psát to, co by je zajímalo, ale také prioritizovat (posouvat nahoru) už položené dotazy. Díky tomu se třeba otázky nebudou opakovat Osobně ho rád zapojím ve chvíli, kdy chci dát žákům možnost pokládat otázky i anonymně – například při sexuální výchově. I přes to, že v hodinách máme prostředí důvěry…