Jak sestavovat kritéria hodnocení
Ze zprávy OECD vyplývá, že v České republice zůstávají kritéria hodnocení často zamlčena, učitelé je žákům většinou explicitně nesdělují (Santiago, 2012). Na začátku sestavování sad kritérií stojí definice „kvalitní“ práce, tj. na úrovni 1, a dvě základní otázky: Co hledám a Proč to hledám? Jako východisko pro tvorbu kritérií lze využít modelové příklady různých prací, ukázek, produktů na kvalitativně odlišné úrovni, které učitel sám či společně s žáky postupně analyzuje, a na základě těchto poznatků formuluje žádoucí kritéria. Při tvorbě sad kritérií by se měla dodržet následující pravidla: Samotná tvorba kritérií může probíhat třemi způsoby: 1. Kritéria mohou být kompletně vytvořena a předložena žákům. 2. Kritéria mohou být utvářena učitelem postupně před zraky žáků – žáci se stávají účastníky procesu hledání a formulování kritérií, pomáhá jim to pochopit hodnotící kritéria, tj. proč jsou stanovena takto a ne jinak, co je pro učitele důležité a jak učitel nad kritérii a jejich tvorbou přemýšlí. 3.…
Nejjednodušší typ kritérií: pravidla a checklisty
Nejčastěji se setkáváme s kritérii hodnocení, která jsou spíše pravidly, např. pravidla chování nebo pravidla pro hodnocení známky z předmětu nebo například pravidla pro čtenářskou dílnu a kritéria hodnocení: Obrázek 1.Pravidla chování Zdroj: http://www.otevrene-vyucovani.cz/pravidla/prav2.jpg Obrázek 2. Pravidla čtenářské dílny Zdroj:https://www.zskunratice.cz/ucitele/predmety-skolni-vzdelavaci-program/cesky-jazyk-a-literatura/8-rocnik/kriteria-na-dilnu-cteni.9146 V případě podobných pravidel se doporučuje, aby byla vždy formulována pozitivně, tj. Mluví jen jeden místo Neskáčeme si do řeči. Navíc jsou ještě pravidla chování doplněna piktogramem, což je velice vhodné zejména pro žáky mladšího školního věku, event. děti předškolního věku. Nejjednodušší forma kritérií: checklisty Často jsou využívána nejjednodušší kritéria, která fungují jako tzv. checklist, která slouží jako kontrola požadavků – žák, spolužák i učitel si mohou položku po položce označit, zda byla dodržena. Při písemných pracích např. dodržení formy, osnova, členění na odstavce, srozumitelnost, absence gramatických chyb, originalita, rozsah 200–300 atd. Využívat je lze v různé podobě a napříč předměty – viz obrázek 3 a 4. Obrázek 3 . Ukázka…
Proč používat kritéria hodnocení/úspěchu ve výuce
Využívání kritérií hodnocení má nespočet benefitů: 1. Slouží ke konkretizaci žákova výkonu – žák ví, kam směřuje, a dokáže identifikovat, kde se právě nachází. 2. Pomáhá hledat silné stránky v žákově výkonu a upozorňuje na slabé stránky práce žáka. 3. Podporuje žádoucí vnitřní motivaci žáků k učení, protože neporovnává jejich výkony s výkony spolužáků. 4. Vtahuje osobnost žáka do procesu učení i hodnocení, směřuje ho k seberegulaci učení a vede ho k odpovědnosti za vlastní výsledky, je proto velmi dobrým podkladem pro sebehodnocení, resp. vrstevnické hodnocení žáka. 5. Zmírňují subjektivitu hodnocení, činí učební proces transparentnějším, přispívají ke spravedlivému hodnocení. Pozitivní efekty jejich využívání ve výuce jsou zaznamenány jak na straně žáků a učitelů, tak rodičů. Můžeme rozlišit několik typů kritérií: Chvál (in Starý, 2008) dělí kritéria na hlavní a vedlejší. Zatímco hlavní kritérium je v jeho pojetí v podstatě název kritéria, vedlejší kritéria ho konkretizují. Chvál dále rozlišuje kritéria vztahující se k procesu vzniku či přípravy produktu (např.…
Co jsou kritéria hodnocení/úspěchu
Kritéria hodnocení jsou chápána pravidla nebo charakteristiky, které vymezují míru kvality žákových výkonů nebo jeho chování (Slavík, 2018). Kritéria mohou sloužit jak pro sumativní, tak pro formativní účely hodnocení. Zatímco v sumativním hodnocení posuzujeme míru úspěšnosti žáka ve vztahu k nějakému kritériu/kritériím, ve formativním hodnocení je účelem kritérií dovést žáka ke zvládnutí úkolu (k úspěchu). Odtud pochází také některými autory používaný pojem „kritéria úspěchu“ (success criteria). V domácím prostředí se dává přednost pojmu „kritéria hodnocení“ nebo jen kritéria; v anglosaské literatuře se uplatňuje – zejména v souvislosti s formativním hodnocením – pojem success criteria, který byl v publikaci Zavádění formativního hodnocení přeložen jako „kritéria úspěchu“. Přikláníme se však raději k obecnějšímu pojmu „kritéria hodnocení“, resp. jen „kritéria“. Kritéria hodnocení se vždy odvíjí od výchovně-vzdělávacích cílů (resp. kritéria pomáhají vyjasňovat cíle učení). Slavík (2018) mj. proto pracuje s dvěma póly hodnotové škály – kladný pól je cílem jednání/produktu, …, naopak záporný pól slouží jako výzva ke změně. Při hodnocení založeném…