Ze zprávy OECD vyplývá, že v České republice zůstávají kritéria hodnocení často zamlčena, učitelé je žákům většinou explicitně nesdělují (Santiago, 2012).
Na začátku sestavování sad kritérií stojí definice „kvalitní“ práce, tj. na úrovni 1, a dvě základní otázky: Co hledám a Proč to hledám? Jako východisko pro tvorbu kritérií lze využít modelové příklady různých prací, ukázek, produktů na kvalitativně odlišné úrovni, které učitel sám či společně s žáky postupně analyzuje, a na základě těchto poznatků formuluje žádoucí kritéria.
Při tvorbě sad kritérií by se měla dodržet následující pravidla:
- stanovit kritéria dříve, než začnou žáci pracovat, aby věděli, co se od nich očekává;
- kritéria formulovat jazykem, který je pro žáky srozumitelný, blízký (žáci musí mít jasné porozumění kritériím, dle kterých bude jejich práce hodnocena) – kladou si tyto otázky: Rozumím požadavkům na výkon? Jsou mi jasná kritéria, podle kterých je hodnocen můj výkon? Ztotožňuji se s těmito kritérii?
- kritéria by žáci měli mít vizuálně před sebou – na nástěnce, tabuli, nalepené v sešitě či založené v portfoliu – aby se k nim mohli v procesu učení vracet;
- kritérií musí být přiměřený počet dle věku, zkušeností žáků apod.,
- kritéria upravovat podle dosažené míry rozvoje dané znalosti, dovednosti, kompetence.
Samotná tvorba kritérií může probíhat třemi způsoby:
1. Kritéria mohou být kompletně vytvořena a předložena žákům.
2. Kritéria mohou být utvářena učitelem postupně před zraky žáků – žáci se stávají účastníky procesu hledání a formulování kritérií, pomáhá jim to pochopit hodnotící kritéria, tj. proč jsou stanovena takto a ne jinak, co je pro učitele důležité a jak učitel nad kritérii a jejich tvorbou přemýšlí.
3. Poslední možností je zapojit žáky do jejich tvorby, ideálně s využitím využít modelových příkladů různých prací, ukázek, produktů na kvalitativně odlišné úrovni.
Vhodná volba kritéria je důležitým příznakem odbornosti (Slavík, 2018)
Doporučení k dalšímu studiu k funkci, využití, typům a sestavováním kritérií
Konkrétní postupy pro tvorbu kritérií jsou k dispozici v práci Starý, Laufková a kol. (2016) v kapitole věnované kritériím hodnocení. Spojení kritérií s indikátory pro ústní prezentaci skupiny či příklady kritérií pro ustálené činnosti (přednes básně, experimentální řešení problému), učební metody (myšlenková mapa) či pro zadání komplexního úkolu (pozvánka na akci) představuje Košťálová, Miková a Stang (2008).
Kompletně se problematikou kritérií zabývá Wiliam a Leahyová (2016) v kapitole o Strategii 1 – Objasňování, sdílení a porozumění cílům učení a kritériím úspěchu či Fletcher-Wood (2021) v Responzivní výuce, v kapitole Jak můžeme žákům ukázat podobu úspěchu?
Jak by mohlo vypadat zadání pro žáky na druhém stupni ZŠ či střední škole:
Zhlédněte prezentaci z přednášky na konferenci – můžete si představit žáka prezentujícího vybrané téma: https://www.youtube.com/watch?v=EzfZuVsIQMk.
Na základě videa budete mít za úkol ve skupinách navrhnout kritéria pro referát (s prezentací).
Následně navrhněte vhodná kritéria pro referát (prezentaci).
Seřaďte je podle důležitosti (od nejdůležitějších po nejméně důležitá).
Přiřaďte jednotlivým kritériím procenta dle toho, jakou důležitost jim přikládáte (rozdělte celkem 100 %).
Výsledky prací skupin sdílejte mezi sebou a diskutujte o vašich zdůvodněních
Poznámka:
Inspirativní kritéria hodnocení prezentace ze ZŠ Kunratice: https://www.zskunratice.cz/files/editor/2/files/pprs/pprs_16-17/iiiq-1617/11-kriteria_hodnoceni_prezentace.pdf
Zdroje:
FLETCHER-WOOD, Harry. Responzivní výuka: kognitivní vědy a formativní hodnocení v praxi. Praha: Euromedia Group, 2021
KOŠŤÁLOVÁ, Hana, Šárka MIKOVÁ a Jiřina STANG. Školní hodnocení žáků a studentů: se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál, 2012.
SANTIAGO, Paul, GILMORE, Alison, NUSCHE, Deborah, & SAMMONS, Pamela. OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education: Czech Republic 2012, OECD Publishing, 2012.
SLAVÍK, Jan. Hodnocení a klasifikace ve vyučování. In Jedlička, Richard, KOŤA, Jaroslav a SLAVÍK, Jan. Pedagogická psychologie pro učitele (s. 260-289), Praha: Grada, 2018.
STARÝ, Karel, Veronika LAUFKOVÁ a kol. Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-1001-6.
WILIAM, Dylan a Siobhán LEAHY. Zavádění formativního hodnocení: praktické techniky pro základní a střední školy. Druhé revidované vydání. [Praha]: ve spolupráci s nakladatelstvím Martina Romana a projektem Čtení pomáhá vydala EDUkační LABoratoř, [2016]. ISBN 978-80-906082-7-6.
