Pracovní listy
Jako jeden z nástrojů pro podporu badatelsky orientovaného učení lze použít pracovní listy. Pracovní listy mohou obsahovat různé úkoly, otázky a cvičení, které vedou studenty k aktivnímu zkoumání, analýze a kritickému myšlení o konkrétním tématu nebo problému. Pracovní listy mohou sloužit jak pro samostatnou práci, tak práci ve dvojicích či malých pracovních skupinách. Více informací o pracovních listech v rámci badatelsky orientované výuky naleznete v následujícím článku: https://old.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/samkova/srni2012.pdf Ukázky pracovních listů a jejich využití lze nalézt například na následujících odkazech: Projekt GLOBE Muzeum Říčany Řadu pracovních listů pro výuku matematiky Singapurskou metodou lze nalézt ZDE.
Objevování
Objevování neboli „umění objevovat“ (z řečtiny heuristika) je metodologický přístup, jímž se objevuje nové poznání na základě uvědomění si existence určitých pravidelností, které dosud nebyly ověřeny. Cílem heuristiky je objevování a používání metod a pravidel vedoucích k novým objevům. Autorem prvních heuristických pravidel byl DESCARTES – a dalších – LEIBNITZ. Dodnes však neexistují všeobecně uznávané heuristické metody (popř. techniky), proto se spíše hovoří o tzv. heuristických funkcích (Hellberg a Bílek, 2004): Nejčastěji používaným heuristickým prostředkem v této etapě jsou heuristické ukazatele (heuristiky), poskytované poznávajícím subjektům učitelem, a to v podobě otázek a doporučení, např.: S pojmem heuristiky je těsně spojen heuristický výklad nebo heuristický rozhovor, který má charakter pravděpodobnostního postupu. Jeho cílem je myšlenková podpora určitého řešení daného problému. Nejde zde o poskytnutí hotové odpovědi, spíše o posouzení dané odpovědi, jako užitečného prostředku v etapě hledání toho, co je třeba zdůvodnit, dokázat. Heuristický výklad je často výsledkem konkluze, která má svůj původ v analogii. Není to…
BÁDÁNÍ
Bádáním ve školním prostředí nebo badatelsky orientovaným vzděláváním či učením se rozumí přístup označovaný v anglickém jazyce jako IBL (Inquiry-Based Learning). Český ekvivalent tohoto pojmu je stále ještě předmětem diskusí, a tak je možné se setkat i s jinými pojmy označujícími stejný koncept, např. „badatelsky orientované vyučování nebo výuka“, ze slovenského překladu inspirovaná „výzkumně laděná koncepce vyučování“, případně objevné vyučování aj. Blízké tomuto konceptu jsou i známé komplexní výukové metody řešení problémů a projektová metoda. Každopádně je IBL (v přírodovědném vzdělávání IBSE – Inquiry-Based Science Education) založeno na odklonu od výuky bazírující na pouhém osvojování prezentovaných faktů a její transformaci na výuku, která klade důraz na koncepční porozumění a na vlastní proces osvojování znalostí (Bílek a Machková, 2015). Podstatou tohoto přístupu je zapojení učících se do objevování přírodovědných zákonitostí, propojování informací do smysluplného kontextu, rozvíjení kritického myšlení a podpora pozitivního postoje k přírodním vědám. Důraz je kladen na výukový proces založený na…