Bádáním ve školním prostředí nebo badatelsky orientovaným vzděláváním či učením se rozumí přístup označovaný v anglickém jazyce jako IBL (Inquiry-Based Learning). Český ekvivalent tohoto pojmu je stále ještě předmětem diskusí, a tak je možné se setkat i s jinými pojmy označujícími stejný koncept, např. „badatelsky orientované vyučování nebo výuka“, ze slovenského překladu inspirovaná „výzkumně laděná koncepce vyučování“, případně objevné vyučování aj. Blízké tomuto konceptu jsou i známé komplexní výukové metody řešení problémů a projektová metoda. Každopádně je IBL (v přírodovědném vzdělávání IBSE – Inquiry-Based Science Education) založeno na odklonu od výuky bazírující na pouhém osvojování prezentovaných faktů a její transformaci na výuku, která klade důraz na koncepční porozumění a na vlastní proces osvojování znalostí (Bílek a Machková, 2015). Podstatou tohoto přístupu je zapojení učících se do objevování přírodovědných zákonitostí, propojování informací do smysluplného kontextu, rozvíjení kritického myšlení a podpora pozitivního postoje k přírodním vědám. Důraz je kladen na výukový proces založený na aktivní činnosti učících se, tedy na bádání či otázce (inquiry) a ne na memorování faktů (Papáček, 2010). „Bádání (Inquiry) je cílevědomý proces formulování problémů, kritického experimentování, posuzování alternativ, plánování zkoumání a ověřování, vyvozování závěrů, vyhledávání informací, vytváření modelů studovaných dějů, rozpravy s ostatními a formování koherentních argumentů“ (Stuchlíková, 2010). Obecně je badatelsky orientovaná výuka (IBL) založená na rozvoji a osvojování bádavého myšlení a na přístupech, které jsou pro žáky a studenty smysluplné a umožňují jim čelit a zvládat nejistou a rychle se měnící budoucnost. V principu je IBL založena na žákově osvojení aktivního, dotazujícího se přístupu často v souladu s vazbou na každodenní život a svět práce.
Banchi a Bell (2008) definovali podle podílu vedení ze strany učitele (vedením se zde rozumí pomoc při postupu hledání otázek a odpovědí na ně, kladení návodných otázek, formulace očekávaných výsledků apod.) čtyři úrovně IBSE, které poskytují prostor učitelům k diferenciaci náročnosti v rámci výuky ve třídě a umožňují žákům zapojení podle jejich schopností (viz tabulka).
Čtyři úrovně IBL (IBSE) podle podílu vedení ze strany učitele (Banchi a Bell, 2008)
| Úroveň bádání (IBSE) | Otázky (stanovené učitelem) | Postup (stanovený učitelem) | Řešení (stanovené učitelem) |
| 1. Potvrzující (confirmation) | Ano | Ano | Ano |
| 2. Strukturované (structured) | Ano | Ano | Ne |
| 3. Nasměrované (guided) | Ano | Ne | Ne |
| 4. Otevřené (open) | Ne | Ne | Ne |
Zdroje
Banchi, H., Bell, R. The Many Levels of Inquiry. Science and Children, 46(2), 26-29.
Bílek, M., Machková, V. Badatelsky orientovaná výuka chemie – charakteristika a realizace v praxi. Hradec Králové: PřF UHK, 20215.
Papáček, M. Badatelsky orientované přírodovědné vyučování – cesta pro biologické vzdělávání generací Y, Z a alfa? SCIED, 1(1), 2010, 33-49.
Stuchlíková, I. O badatelsky orientovaném vyučování. In M. Papáček (ed.) Didaktika biologie v České republice 2010 a badatelsky orientované vyučování. DiBi 2010. s. 129-135.
