O Micro:bitu jako tzv. „mikropočítači/mikročipu“ jste se v souvislosti s jeho LED a grafikou mohli dočíst již v předchozím článku. Předchozí článek sloužil zejména pro ty, kteří se s takovým zařízením setkali poprvé a chtěli si ho vyzkoušet z hlediska animace. V tomto článku se zaměříme na další vybrané možnosti, pro které by mohlo být ve škole výhodné využít Micro:bit.
Přestože Micro:bitu již bude bude skoro 10 let (vznikl v letech 2014-2015) neztratil se mezi ostatními možnostmi ani v současnosti, ba naopak snad i díky své počáteční nízké pořizovací ceně a velkému množství přídavných systémů, stavebních prvků a stavebnic, senzorů, čidel aj. se ho daří zapojovat nejen do informaticky zaměřených předmětů a neztrácí svůj půvab ani v současnosti.
Užitečnost Micro:bitu je samozřejmě také v tom, že se dá programovat (https://makecode.microbit.org/) jak v blokovém (MakeCode), tak textovém programovacím prostředí (Python, JavaScript) a tím se podstatně rozšiřuje potenciál věkové skupiny, která pohodlně může pracovat s tímto zařízením s přihlédnutím k volbě vhodných doplňků.
Zřejmě velký zájem a potenciál tohoto mikročipu přivádí společnosti k tomu, že vytváření stále nové možnosti, zařízení, sady a doplňky, které je možné využívat také ve škole. Pro školy jsou zřejmě nejuniverzálněji využitelné konkrétní sady, ve kterých se nachází (dle typu sady) senzory, čidla a další rozšíření. Součástí většiny takových sad je pak i sada aktivit (cca. 10-15), které by přímo měli vést k ukázkám využití. Mezi příklady takových základních nebo rozšířených sad by se mohly řadit:
Tyto sady mají sice vysoce edukační potenciál, ale pro žáky mohou v některých momentech již působit nudně, nebo stroze, a proto by se mohlo zdát, že mnohem zajímavější by pro ně mohl být „pohybující se stroj“. Na internetu a v různých e-shopech naleznete nepřeberné množství takových zařízení. Zde je však nutné uvědomit si složitost modelu a stávajících vědomostí žáků, aby bylo možné takové modely relevantně využít. Mezi příklady jezdících autíček by se mohly řadit:
V současnosti se velké oblibě těší také menší létající stroje, např. drony. I s touto alternativou někteří výrobci přicházejí a je možné sestavit si dron nebo třeba jen vznášedlo. Nicméně je nutné podotknout, že taková zařízení jsou velmi křehká a i když mají velký motivační potenciál, tak je možné, že je využije učitel ve výuce pouze jednou… Mezi takové modely by se mohly řadit:
Často skloňovanými termíny (a to nejen ve vzdělávání) jsou IoT nebo STE(A)M. I na takové alternativy výrobci pomýšleli a vytvářejí tzv. „smart“ sady. Tedy sady, na kterých si mohou žáci otestovat možnosti regulace různých systémů v domácnosti, ve městě nebo třeba i na farmě. Podporou IoT nebo STE(A)M se zabývají například projekty:
- Chytrá domácnost (Smart home kit) se 14 popsanými možnostmi využití
- Chytrá farma (smart agriculture kit) s popsanými 13 projekty
- Diy Stem
Někdy se učiteli hodí jen taková malá vychytávka do výuky, rychlá motivace pro žáky. Jednoduše prostě se snaží učitel žáky motivovat do práce. Pro Micro:bit se takových maličkostí, které mohou podpořit motivaci, na trhu vyskytuje relativně dost, však posuďte z příkladů sami:
Vzhledem ke všem přechozím případům je opravdu možné konstatovat, že Micro:bit je snad pro každou věkovou skupiny, zaměření třídy i pro různé algoritmické dovednosti žáků a je jen na učitelích a vedení školy k jaké alternativě se přikloní. Zároveň je velmi výhodné pracovat s Microbitem a některými jeho příslušenství i v dalších předmětech. Jako jednu ukázku za všechny je třeba možné zmínit BBC Micro:bit Experiment Kit. Takže pokud škola ještě nemá vybrána zařízení pro novou Informatiku, či podporu rozvoje digitální gramotnosti, Micro:bit by i vzhledem k jeho prozatimní udržitelnosti na trhu mohl být vhodným řešením. A to už vůbec nemluvím o tom, že by by se třeba takových robůtek dal vytisknout na 3D tiskárně.
