Hned na úvod je celkem dobré se zamyslet, jak si vlastně představujeme onen virtuální svět, protože bychom ho měli odlišit od kyberprostoru na jedné straně a od virtuální reality na straně druhé. Obecně bychom se mohli dostat k tomu, že virtuální svět je simulované prostředí, kde mezi sebou mohou lidé/uživatelé (mají svého avatara) interagovat, komunikovat, vytvářet další objekty. Zároveň zde v současnosti může hrát velkou roli grafické znázornění, prezentace virtuálního prostředí a doprovodné zvuky, či další efekty. Dohromady tak vzniká komunita, která se nutně nemusí tvořit přímo v samotném virtuálním světě, ale i kolem něj. Velmi často pak zde hraje roli i připojení k internetu a s tím související akce a reakce v reálném čase. Pro většinu světů, které budou zníměny, není kromě samotné počítačové sestavy nebo notebooku (výhodou je propojení s myší) nutné další vybavení. Každopádně se virtuální světy hodně spojují i s 3D prostředími, kde je již nutné využít zařízení pro virtuální realitu (např. brýle a ovladače).
Virtuální světy pronikají (sice velmi pomalu, ale přece) do samotného vzdělávání. Na vyšších úrovních mohou pomoci např. v simulacích operace lékařům, na té nižší úrovni se mohou děti dostat třeba do jiné země, podívat se pod hladinu, do oceánu, či se učit programovat. Některé virtuální světy se zcela reálně využily i v době online/hybridní výuky (např. Gather Town), jiné se do výuky dostaly z ryze herního módu do edukačního prostředí pro rozvoj algoritmického prostředí (např. Minecraft), stejně tak jsou na tom i sociální virtuální prostředí (např. Second life). Některé jsou spíše určeny pro dospělé uživatele (např. Second Life), jiné jsou přímo vytvořeny pro děti/žáky (např. Kodu).
Mezi příklady využitelných virtuální světů ve výuce patří (a více budou některé rozebírány v následujících článcích):
- Gather Town – tato online platforma se zřejmě více začala využívat v online výuce, jedná se o velmi jednoduché 2D prostředí, ve kterém učitel může simulovat komunikaci ve skupinách, může někomu předat slovo, ale vytvářet aktivity. Nicméně je zde i prostor třeba pro vytvoření únikové hry.
- Kodu – toto prostředí se dostalo díky Minecraftu do pozadí zájmu Microsoftu, nicméně stále se kolem něj samotná komunikace tvoří a neustává. Jedná se možnost vytvoření vlastního světa (hratelného i na xBoxu), ve kterém se velmi elementárně (z hlediska algoritmizace) nastavují vlastnosti světa, hráčů i dalších objektů. I z tohoto důvodu je/bylo velmi oblíbené pro děti na prvním stupni základní školy
- Minecraft – poté, co Microsoft investoval do Minecraftu, vznikl tzv. Microsoft Education Edition, ve kterém se díky agentovi žáky učí programovat ve svém oblíbeném prostředí. Algoritmizace může probíhat jak v blokovém (MakeCode), tak textovém programovacím jazyku (Python).
- Roblox – tato free, online platforma umožňuje připojit se k existujícím hrám, stejně tak i hry designovat v Roblox studiu (s využitím jazyka Lua). Některé části pro vývojáře, stejně tak pro hráče jsou zpoplatněny tzv. mikrotransakcemi
