Veronika Laufková
Okamžitá zpětná vazba prostřednictvím signálům je nejjednodušším způsobem zjišťování aktuálního stavu porozumění žáků hromadným hlasováním. Souhrnný text o technikách zjišťování aktuálního stavu porozumění žáků je k dispozici zde.
Mezi nejjednodušší techniky, které nám pomohou zmapovat porozumění žáků, patří ty vztahující se k fonogestice, tzv. propojení s gesty (pohyby palce, rukou či tělem – např. palec nahoru, palec dolů, palec v poloze uprostřed) či symboly (např. veselé slunce, slunce mírně schované za mrakem, černý mrak; různé typy a podoby emotikonů apod.). Jedná se o nejjednodušší způsob mapování situace ve třídě.
Příklad z prostředí školní třídy: Učitel doplní na tabuli ve větě „Kniha pro velké v_pravěče“měkké i ve slově vypravěč – tj. vipravěče – a žáků se zeptá – Je to správně? A celá třída na jeho pokyn odpovídá, resp. hlasuje jednoduchým signálem: palcem nahoru (je to správně) – palcem dolů (není to správně) – palcem uprostřed (nevím, neumím se rozhodnout). Učitel tak získá rychlou zpětnou vazbu od všech žáků ve třídě. Aby žáci neměli tendenci hlasovat podle svých spolužáků, lze je vyzvat, aby před hlasováním zavřeli oči, či použít některé jednoduché hlasovací systémy (více např. zde)
Obrázek 1: Palec nahoru a dolů
Signály lze použít na dichotomické otázky typu Ano (palec nahoru) / Ne (palec dolů), v českém jazyce je u učitelů oblíbené hlasování kartičkami s i/y (viz obrázek 3), v matematice +/- či si učitelé vymýšlí další signály, které se jim hodí do výuky.
Obrázek 2 a 3: Ukázka odpověďových kartiček/response cards. Zdroj: Fotoarchiv Veroniky Laufkové a Kateřiny Novotné (e-book Hodnocení pro učení)
Dalším typem signalizace v oblasti porozumění jsou kartičky, např. zelená a červená karta: Každý žák má na lavici zalaminovanou kartičku – z jedné strany zelenou, z druhé červenou. Během výkladu učitele či při samostatné práci, pokud žák rozumí, nechává ji na lavici otočenou zelenou barvou. V okamžiku, kdy potřebuje poradit, signalizuje tuto potřebu otočením kartičky na červenou barvu. Učitel zastavuje svůj výklad a vyhodnocuje situaci. Buď může vysvětlit látku znovu, ujasnit zadání, nebo může při samostatné práci k těm, kteří nerozumí, vyslat na pomoc žáky, kteří úlohu již úspěšně vyřešili apod.
