Vstupní vzbuzení zájmu (motivace)
Motivace jako základ úspěchu hodiny Slovo „motivace“ má základ v latinském slovese movere, tedy hýbati, pohybovati. Ve vzdělávacím kontextu si pod ní můžeme představit vše, co žáka „pobízí“ k učení. Podle Některých výzkumů (Girard, 1995) má na úspěchu učení až třetinový podíl, daleko před intelektovými dispozicemi žáků (cca 10 procent). Proto je motivaci věnována v literatuře i praxi dostatečná pozornost. V tomto krátkém ohlédnutí uvedeme několik praktických zjištění a zásad, které jsou podle nás zásadní a neopomenutelné. Opírat se budeme o francouzskou publikaci „Průvodce mladého učitele“ od Fabrice Hervieu (v originále Guide du jeune enseignant). F. Hervieu upozorňuje, že hlavním motivačním faktorem, který bychom měli využívat, je pocit smyslu v aktivitě, kterou žák vykonává. Tzn. že učitel má předkládat takové výukové situace, ve kterých má žák možnost činit rozhodnutí, mít vlastní iniciativu, a to rozhodovat, co se naučí. Motivace je totiž ve vztahu k potřebám jedince. V případě učení jde zejména o potřeby být informován, zlepšovat se,…
Aktivování vstupních znalostí
Aktivování vstupních znalostí žáků a management jejich předorientace ve výukovém obsahu jsou dvě strany stejné mince. Výsledek aktivace žáků je rubem, ke kterému náleží líc didaktické práce s „materiálem“, který učitel touto aktivací získal. A právě v tomto managementu předorientace (prekonceptů, reprezentací, stereotypů apod.) žáků spočívá didaktická práce učitele. Aktivování znalostí může samozřejmě nastávat před samotnou hodinou, a to ve více či méně krátkém časovém odstupu. Ostatně, tato možnost je jedním z argumentů pro zachování „domácích úkolů“, na které navazuje obsah hodiny a její cíle. Stejně tak je získávání vstupních znalostí základem metody „obrácené třídy“. Jako ideální se k této distanční komunikaci s žáky před výukou ukázaly nástroje managementu výuky typu Google Classroom nebo MS Teams. V samotné výukové jednotce pak má aktivace znalostí nejčastěji formu brainstormingu (v různých podobách) či problémového vyučování, kdy učitel žákům zadá „problém“, o kterém předpokládá, že k jeho vyřešení žáci nemají dostatečné znalosti nebo dovednosti (a zároveň je v prvních fázích…
Praktické příklady
Používání praktických ukázek – modelů, konkrétních objektů, či uvádění příkladů z praxe a běžného života ve výuce je důležité z několika důvodů: Praktické ukázky jsou klíčem k interaktivní výuce a hlubšímu porozumění učiva. Kombinací teorie a praxe se výuka stává mnohem bohatší a efektivnější, což prospívá žákům ve všech věkových kategoriích.
Manipulativní činnosti
V rámci výuky je důležité nejen předávat informace žákům, ale také jim umožnit aktivně se zapojit a procvičovat probírané téma. Jedním z efektivních způsobů, jak toho dosáhnout, jsou manipulativní činnosti. V tomto článku se podíváme na to, proč je vhodné zařadit manipulativní aktivity do výuky a poskytneme několik příkladů. Proč zařazovat manipulativní činnosti: Příkladem manipulativních aktivit může být práce se stavebnicemi, rýsování, laboratorní činnosti či různá měření. Manipulativní činnosti jsou neocenitelným nástrojem pro výuku, který pomáhá žákům aktivně interagovat s učivem. Zařazením těchto aktivit do výuky můžete podpořit hlubší porozumění a zvýšit motivaci žáků k učení.
Závěrečné shrnutí: Proč je nezbytné pro efektivní vyučování
Závěrečné shrnutí na konci hodiny je klíčovým prvkem efektivní výuky, který by neměl být opomíjen. Jeho cílem není pouze shrnutí toho, co se v hodině odehrálo, ale i zdůraznění toho, co je podstatné a na co bude navazováno. Ukázání vazeb na další témata, která s probíranou látkou souvisí je zcela zásadní a pomíhá žákům v začlenení nových poznatků do stávajících myšlenkových struktur. Následující důvody ukazují, proč je důležité věnovat čas na závěrečné shrnutí probíraného učiva:
Jak strukturovat učivo
Správná struktura hodiny, ale i větších výukových celků, je zcela zásadní pro efektivitu výukového procesu. Vhodná strukturace pomáhá žákům plně vstřebat učivo a porozumět jednotlivým souvislostem. Zde se podíváme na to, proč je tak důležité, aby žáci věděli, co se budou učit, na co se mají zaměřit, a jak jim tato struktura může pomoci při následných činnostech. Těchto šest důvodů nás vede k tomu, že je v některých případech, především na začátku nových tématických celků, věnovat část hodiny před vlastním výkladem seznámení žáků se strukturou učivat a cíly, ke kterým budeme směřovat.
HAD
Had je jednou z aktivit, kterou je možné uzavřít a shrnou průběh vyučovací hodiny. V této aktivitě každý žák ve třídě musí říci, co si z hodiny odnáší. Začne jeden, pokračuje druhý, který sedí vpravo nebo vlevo a pokračuje třetí, který sedí vedle druhého. Obvykle vysvětlíme princip hada a necháme, aby dobrovolník začal. Prvního řečníka ale může vyvolat i vyučující. V závislosti na času do konce hodiny můžeme aktivitu omezit, např. “řekněte jedno, maximálně 2 slova”. Při prvním použití je vhodné princip vysvětlit, nechat čas na promyšlení (případně prolistování výpisků) a pak se teprve zeptat, kdo chce začít. Pokud třídu známe a máme s žáky dobrý vztah, můžeme zadání ztížit, např. každý žák musí říct to, co ještě nezaznělo. V tomto případě je dobrovolníků na první řeč obvykle více. Zároveň se ke konci úkol ztěžuje. Při použití této formy myslete na psychické bezpečí. Pokud někdo neví odpověď, můžete se k…
Procvičování s využitím ICT
Vytváření testů a cvičení ve výuce pomocí software je efektivním způsobem, jak studenty zapojit a zlepšit jejich dovednosti. Existuje mnoho aplikací a nástrojů, které vám umožní snadno vytvořit testy, kvízy a cvičení. Zde je několik důvodů, proč je výhodné pro procvičování využívat ICT: Některé z těchto aplikací jsou: K procvičování lze využít i celou řadu edukačních her, i když většina z nich je v anglickém jazyce:
Pracovní listy
Jako jeden z nástrojů pro podporu badatelsky orientovaného učení lze použít pracovní listy. Pracovní listy mohou obsahovat různé úkoly, otázky a cvičení, které vedou studenty k aktivnímu zkoumání, analýze a kritickému myšlení o konkrétním tématu nebo problému. Pracovní listy mohou sloužit jak pro samostatnou práci, tak práci ve dvojicích či malých pracovních skupinách. Více informací o pracovních listech v rámci badatelsky orientované výuky naleznete v následujícím článku: https://old.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/samkova/srni2012.pdf Ukázky pracovních listů a jejich využití lze nalézt například na následujících odkazech: Projekt GLOBE Muzeum Říčany Řadu pracovních listů pro výuku matematiky Singapurskou metodou lze nalézt ZDE.
Práce s literaturou
Práce s tištěnými zdroji ve výuce může být důležitým nástrojem k tomu, jak žáky učit kritickému myšlení, výzkumu a analýze informací. Mezi základní zdroje, které je možné využít patří: Tištěné zdroje hrají také velkou roli při využití moderních metod výuky jako je převrácená třída, kdy si žáci nejprve téma nastudují a následně ho na hodině prezentují a diskutují o něm.