Proč je důležité nechat žákům čas na přemýšlení?
Pokud velmi zjednodušíme proces učení, můžeme říci, že v jeho jádru je přemýšlení. Učící se jedinec si sám (individuálně) konstruuje smysl a význam nového učiva, zapojuje nové informace a postupy do svých stávajících myšlenkových struktur, a tak si vytváří nové znalosti. Následující rozdělení na receptivní a produktivní dovednosti je inspirováno článkem Tomáše Klinky o komunikaci v cizích jazycích https://www.eduklub.cz/2023/06/23/cteme-piseme-mluvime-a-poslouchame-aneb-komunikujeme-v-cizich-jazycich/ . Z okolního světa přijímáme informace svými smysly. Musíme vstupním informacím věnovat svou pozornost a naučit se naslouchat, číst a pozorovat. Dovednosti přijímat informace můžeme nazvat jako „receptivní dovednosti“, viz obrázek, kdy se přijímané informace dostávají do naší krátkodobé paměti a jsou dále zpracovávány a kódovány. Náš mozek propojuje nové informace s tím, co už známe, a tak se snažíme porozumět. Naše přemýšlení se pak manifestuje v produktivních dovednostech, kdy něco píšeme, počítáme, zakreslujeme, mluvíme, děláme, předvádíme, vytváříme nějaké produkty. Tyto produktivní činnosti jsou neustále řízeny naším mozkem, probíhá při nich přemýšlení. Vraťme se k výuce…