Pracovní listy
Jako jeden z nástrojů pro podporu badatelsky orientovaného učení lze použít pracovní listy. Pracovní listy mohou obsahovat různé úkoly, otázky a cvičení, které vedou studenty k aktivnímu zkoumání, analýze a kritickému myšlení o konkrétním tématu nebo problému. Pracovní listy mohou sloužit jak pro samostatnou práci, tak práci ve dvojicích či malých pracovních skupinách. Více informací o pracovních listech v rámci badatelsky orientované výuky naleznete v následujícím článku: https://old.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/samkova/srni2012.pdf Ukázky pracovních listů a jejich využití lze nalézt například na následujících odkazech: Projekt GLOBE Muzeum Říčany Řadu pracovních listů pro výuku matematiky Singapurskou metodou lze nalézt ZDE.
ZÁCHRANNÉ AKTIVITY: KDO JE LEPŠÍ?
Ne všechny hodiny jsou skvělé. Některé hodiny chce člověk jenom se ctí dokončit a využít ten čas nějak dobře. Někdy to je způsobeno vnějšími okolnostmi: zrovna venku sněží, svítí slunce, je po prázdninách nebo všechno dohromady. Pro tyto účely mám zásobník “záchranných aktivit”. První a druhou z nich najdete ve starších příspěvcích. Třetí mám pracovně pojmenovanou jako „kdo je lepší“ a žáci mají za úkol srovnat (v mém případě v dějepisu) dvě historické osobnosti. Využil jsem na záchranu hodin o Janu Lucemburském – Karlu IV. a Marii Terezii-Josefu II. Aktivitu nezařazuji na úvod (i když by mohla být odrazovým můstkem, kdo ví), ale v průběhu. Úkolem skupin bylo přesvědčit ostatní, proč právě jejich historická osoba je lepší než ta druhá, zároveň ale „najít špínu“ – tedy shromáždit argumenty, proč je ta druhá horší. K čemu to? Žáci se učí vytáhnout argumenty, rozvíjíme pravidla diskuze a pronikají do zkoumaného tématu tak trochu…
ZÁCHRANNÉ AKTIVITY: ČTVEREC
Ne všechny hodiny jsou skvělé. Některé hodiny chce člověk jenom se ctí dokončit a využít ten čas nějak dobře. Někdy to je způsobeno vnějšími okolnostmi: zrovna venku sněží, svítí slunce, je po prázdninách nebo všechno dohromady. Pro tyto účely mám zásobník “záchranných aktivit”. První z nich najdete ve starším příspěvku. Druhou z nich je „čtverec“. Určitě tuhle metodu budete znát pod nějakým jiným a třeba chytřejším názvem. Pointa je, že rozdělím třídy na 4 (ideálně) stejně velké skupiny, dám 4 papíry (klidně A3) a postupné zadání čtyř fází. První fáze ještě vyžaduje učitelskou přípravu – nachystat zdroje – v tom lepším případě 4 různé a tím si můžeme rozsekat větší tematicky celek na menší. V případě čistého pedagogického zoufalství je možné využít jeden a ten samý zdroj. V první fázi mají žáci za úkol shrnout tento zdroj a napsat o něm vlastními slovy. Pak se žáci protočí, každá skupina přichází k…
ZÁCHRANNÉ AKTIVITY: 3+2
Ne všechny hodiny jsou skvělé. Některé hodiny chce člověk jenom se ctí dokončit a využít ten čas nějak dobře. Někdy to je způsobeno vnějšími okolnostmi: zrovna venku sněží, svítí slunce, je po prázdninách nebo všechno dohromady. Pro tyto účely mám zásobník “záchranných aktivit”, takovou svoji učitelskou krabičku poslední pomoci. Cílem není dostat se do pedagogického nebe, ale někdy prostě ani veškerá snaha nestačí a není potřeba bojovat s větrnými mlýny. Jednou z těchto aktivit je 3+2. Žáci dostanou připravený text k tématu, případně video, nebo – i to se stalo, přiznávám se – dvoustranu z učebnice. Jejich úkolem je vytvořit tři otázky, kterými by téma shrnuli a zopakovali a dvě, které by je zajímaly jako rozšiřující. Po přečtení/shlédnutí pak procházíme jednotlivé otázky a odpovídáme, je skvělé, pokud nejprve dáme prostor těm ze třídy, kteří se automaticky hned neprojevují (je celkem pravděpodobné, že čím později by se dostali na řadu, tím…
ATLAS.MAPY.CZ jako odrazový můstek pro mezipředmětové vztahy
Pokud ve své výuce rádi propojujete různá témata a neradi zůstáváte jenom ve své škatulce, je Atlas od Mapy.cz skvělým nástrojem pro výuku v souvislostech, ale také pro vlastní bádání žáků. Jedná se o online nástroj, se kterým se dostanete po celém světě, a přitom můžete zůstat ve třídě. A co líp, děti se díky němu naučí mnoho užitečného. Kromě toho, že funguje stejně (spíš o trochu líp) než klasické tištěné mapy, nabízí i mnoho dalších funkcí, které z něj dělají skvělou vzdělávací pomůcku Jedná se o tzv. indexy (nebo tematické mapy), které umožní prozkoumávat různé netušené detaily a informace o dané lokalitě a o celém světě. Osobně je moc rád používám pro mezipředmětové vztahy a také pro rozšíření pohledu mimo všední kritéria. Využívám ho tak ve výuce dějepisu, přírodopisu a v dalších předmětech. Mezi zajímavé indexy patří (kromě těch očekávatelných) úroveň demokracie, míra svobody, Big Mac index (kolik stojí v dané zemi…
Otázky
Veronika Laufková Výchozím bodem pro účinnou zpětnou vazbu je klást správné otázky a odpovědím přizpůsobit další výuku. Pedagog klade svým žákům otázky ke zkoumání žákovských znalostí, dovedností, event. porozumění (rovněž při zjišťování prekonceptů či prekonceptů, s nimiž žák v průběhu učení pracuje); k rozvoji žákova myšlení prostřednictvím evokace vyšších myšlenkových operací a k dovedení ke správnému porozumění/cíli. Při kladení otázek je vhodné postupovat dle zavedeného základního scénáře IRF (iniciující otázka učitele – replika žáka – feedback učitele). Otázka a žákovská odpověď jsou tedy zásadní proto, aby pedagog mohl žákovi poskytnout zpětnou vazbu – resp. získané informace využít k podpoře žákova učení (viz obrázek 1). Obrázek 1. Scénář IRF modelu. Zdroj obrázku: Veronika Laufková dle Riuz-Primo a Furtak, 2006. Při formulování otázek není důležité množství položených otázek, ale jejich účel, forma a obsah, což znamená, že otázky bychom měli mít vždy předem připravené. Formulace otázek by měla být přizpůsobena kognitivní úrovni žáků. Při formulování otázek není důležité množství položených otázek, ale…
PADLET: NÁSTĚNKA, KTERÁ ZACHRAŇUJE UČITELSKÉ NERVY
Aplikace, bez které si bez nadsázky nedokážu představit svou učitelskou práci v poslední letech. Paradoxně taky aplikace, kterou mi ukázal jeden služebně starší velmi inspirativní kolega a já nechápal, proč bych ji měl používat. Takže – proč byste Padlet měli používat vy? A jak ho používám já? Padlet je vynikající online nástroj, který poskytuje virtuální nástěnku, na kterou mohou žáci, ale i ostatní učitelé, přidávat, komentovat a sdílet informace. Stal se pro mě velmi efektivním při kooperativní práci žáků, kdy žáci na padletu brainstormují, nahrávají postupně svou práci a reportují o postupu. Díky možnosti komentovat a reagovat na ostatní příspěvky je pak Padlet také skvělým nástrojem pro vzájemné hodnocení. Výhodou je, že je Padlet velmi přehledný a také dostupný kdykoliv a kdekoli, pokud máme připojení k internetu. Kromě textových příspěvků, vkládání obrázků a videí, nabízí také připojení souborů a v poslední době zvládá generovat i obrázky pomocí umělé inteligence. Při vytváření…
SLIDO – VÍC NEŽ POKLÁDÁNÍ OTÁZEK
Slido nepatří mezi notoricky známé aplikace (jako je například Kahoot, Mentimeter, Quizziz), ale mělo by. Začal jsem ho používat už před covidem, ale s rozvojem pandemie a rozvojem online výuky nastal i rozvoj Slido. Kdybych si mohl vybrat jenom jednu aplikaci, kterou budu používat, byla by tahle mezi favority. Možná jste ho potkali na konferencích, kde slouží pro sbírání otázek od publika, případně pro jednoduché hlasování. Osobně ale považuji SliDo za ideální nástroj i do třídy. Nejstarší funkcí je možnost pokládat (anonymně i pod jménem) otázky – žáci/účastníci se jednoduše připojí přes kód, který nasdílíte, případně skrz QR kód. Pak mohou psát to, co by je zajímalo, ale také prioritizovat (posouvat nahoru) už položené dotazy. Díky tomu se třeba otázky nebudou opakovat Osobně ho rád zapojím ve chvíli, kdy chci dát žákům možnost pokládat otázky i anonymně – například při sexuální výchově. I přes to, že v hodinách máme prostředí důvěry…
TŘI TIPY NA ZKLIDNĚNÍ TŘÍDY
Dávno jsou pryč časy, kdy hodinou měl znít pouze hlas učitele a jinak mělo být takové ticho, že by bylo slyšet i dopad špendlíkové hlavičky. I tak ale přijde čas, kdy je potřeba radostný ruch z objevování na chvíli utišit, aby bylo možné něco sdělit. V první řadě je třeba říct, že myslím neexistuje nějaká dokonalá metoda, která bude fungovat všem a od první chvíle. Cokoliv, co ve třídě děláme, chce nějaký čas. A i po čase se může ukázat, že to prostě zrovna téhle třídě nesedí. Níže tři rychlé způsoby, jak třídu (alespoň na chvíli) ztišit a zklidnit, když potřebujete něco říct třeba během krásně rozjeté skupinové práce. RUKA NAHOŘE Kdo se zúčastnil různých kurzů, určitě zná. Vyučující zvedne ruku a nemluví, postupně se zvedají další ruce a dochází – v ideálním případě – ke ztišení. Třídou se šíří ticho a zvednuté ruce. Můžeme navázat protažením. Pravidelně se stává, že…
ZPĚTNÁ VAZBA UČITELI JAKO PŘÍLEŽITOST
Zcela běžně ve školách hodnotíme děti (slovně, známkou, kombinací, smajlíky…) a je dobře, že hledáme stále lepší způsoby, jak na to. Jak sesbírat zpětnou vazbu z druhé strany a jak se nechat žáky ohodnotit? Jak si získat „koncentrovanou“ zpětnou vazbu? Než se pustím např. do „vysvědčení od dětí“ (protože konec roku či pololetí k tomu úplně svádí), je fajn si ujasnit, o co mi vlastně jde. Chci si potvrdit, že jsem skvělý učitel? Chci náměty pro zlepšení? Chci dětem ukázat, že mi na jejich názoru záleží? Chci zjistit, proč něco nefunguje? V každém případě je potřeba, i když se to možná nezdá, sebrat odvahu. Nebát se toho, že hodnocení nebude takové, jak si představuji. Kdo nás kritizuje, ten pro nás pracuje. A aby se nám takové zpětné vazby dostalo, je potřeba mít důvěru dětí. Tu můžeme budovat pomocí i pomocí drobných aktivit na reflexi na konci hodiny / tématu (exitek*). A…