Aktivování vstupních znalostí
Aktivování vstupních znalostí žáků a management jejich předorientace ve výukovém obsahu jsou dvě strany stejné mince. Výsledek aktivace žáků je rubem, ke kterému náleží líc didaktické práce s „materiálem“, který učitel touto aktivací získal. A právě v tomto managementu předorientace (prekonceptů, reprezentací, stereotypů apod.) žáků spočívá didaktická práce učitele. Aktivování znalostí může samozřejmě nastávat před samotnou hodinou, a to ve více či méně krátkém časovém odstupu. Ostatně, tato možnost je jedním z argumentů pro zachování „domácích úkolů“, na které navazuje obsah hodiny a její cíle. Stejně tak je získávání vstupních znalostí základem metody „obrácené třídy“. Jako ideální se k této distanční komunikaci s žáky před výukou ukázaly nástroje managementu výuky typu Google Classroom nebo MS Teams. V samotné výukové jednotce pak má aktivace znalostí nejčastěji formu brainstormingu (v různých podobách) či problémového vyučování, kdy učitel žákům zadá „problém“, o kterém předpokládá, že k jeho vyřešení žáci nemají dostatečné znalosti nebo dovednosti (a zároveň je v prvních fázích…
HAD
Had je jednou z aktivit, kterou je možné uzavřít a shrnou průběh vyučovací hodiny. V této aktivitě každý žák ve třídě musí říci, co si z hodiny odnáší. Začne jeden, pokračuje druhý, který sedí vpravo nebo vlevo a pokračuje třetí, který sedí vedle druhého. Obvykle vysvětlíme princip hada a necháme, aby dobrovolník začal. Prvního řečníka ale může vyvolat i vyučující. V závislosti na času do konce hodiny můžeme aktivitu omezit, např. “řekněte jedno, maximálně 2 slova”. Při prvním použití je vhodné princip vysvětlit, nechat čas na promyšlení (případně prolistování výpisků) a pak se teprve zeptat, kdo chce začít. Pokud třídu známe a máme s žáky dobrý vztah, můžeme zadání ztížit, např. každý žák musí říct to, co ještě nezaznělo. V tomto případě je dobrovolníků na první řeč obvykle více. Zároveň se ke konci úkol ztěžuje. Při použití této formy myslete na psychické bezpečí. Pokud někdo neví odpověď, můžete se k…
Procvičování s využitím ICT
Vytváření testů a cvičení ve výuce pomocí software je efektivním způsobem, jak studenty zapojit a zlepšit jejich dovednosti. Existuje mnoho aplikací a nástrojů, které vám umožní snadno vytvořit testy, kvízy a cvičení. Zde je několik důvodů, proč je výhodné pro procvičování využívat ICT: Některé z těchto aplikací jsou: K procvičování lze využít i celou řadu edukačních her, i když většina z nich je v anglickém jazyce:
Pracovní listy
Jako jeden z nástrojů pro podporu badatelsky orientovaného učení lze použít pracovní listy. Pracovní listy mohou obsahovat různé úkoly, otázky a cvičení, které vedou studenty k aktivnímu zkoumání, analýze a kritickému myšlení o konkrétním tématu nebo problému. Pracovní listy mohou sloužit jak pro samostatnou práci, tak práci ve dvojicích či malých pracovních skupinách. Více informací o pracovních listech v rámci badatelsky orientované výuky naleznete v následujícím článku: https://old.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/samkova/srni2012.pdf Ukázky pracovních listů a jejich využití lze nalézt například na následujících odkazech: Projekt GLOBE Muzeum Říčany Řadu pracovních listů pro výuku matematiky Singapurskou metodou lze nalézt ZDE.
Práce s literaturou
Práce s tištěnými zdroji ve výuce může být důležitým nástrojem k tomu, jak žáky učit kritickému myšlení, výzkumu a analýze informací. Mezi základní zdroje, které je možné využít patří: Tištěné zdroje hrají také velkou roli při využití moderních metod výuky jako je převrácená třída, kdy si žáci nejprve téma nastudují a následně ho na hodině prezentují a diskutují o něm.
Sběr dat
Pokud mluvíme o zdrojích dat pro výuku, často pracujeme s představou využítí již existujících dat. Ale ve výuce můžeme jako zdroj dat použí i infomace, které žáci sami shromáždili. Sběr dat dokonce může být mimořádně cenným zdrojem informací pro výuku, protože umožňuje žákům získat konkrétní, relevantní a aktuální informace, které mohou použít k posílení vzdělávacího procesu. Zde je několik důvodů, proč může být využití sběru dat být prospěšných pro vzdělávací proces: Praktická zkušenost: Sběr dat umožňuje žákům prakticky zažít proces sbírání, organizace a analýzy informací. Tato praktická zkušenost je často nejefektivnější formou učení, protože žáci si pamatují informace, které získali svými vlastními úsilími. Podpora kritického myšlení: Sběr dat může povzbudit žáky k otázkám a analýze informací. Mohou se ptát, jak byla data získána, zda jsou spolehlivá, a jakým způsobem by mohla být interpretována. Místně zakotvené učení: Sběr dat může cílit přímo na místo ve kterém žáci žijí. Rozvoj komunikačních dovedností:…
ZÁCHRANNÉ AKTIVITY: KDO JE LEPŠÍ?
Ne všechny hodiny jsou skvělé. Některé hodiny chce člověk jenom se ctí dokončit a využít ten čas nějak dobře. Někdy to je způsobeno vnějšími okolnostmi: zrovna venku sněží, svítí slunce, je po prázdninách nebo všechno dohromady. Pro tyto účely mám zásobník “záchranných aktivit”. První a druhou z nich najdete ve starších příspěvcích. Třetí mám pracovně pojmenovanou jako „kdo je lepší“ a žáci mají za úkol srovnat (v mém případě v dějepisu) dvě historické osobnosti. Využil jsem na záchranu hodin o Janu Lucemburském – Karlu IV. a Marii Terezii-Josefu II. Aktivitu nezařazuji na úvod (i když by mohla být odrazovým můstkem, kdo ví), ale v průběhu. Úkolem skupin bylo přesvědčit ostatní, proč právě jejich historická osoba je lepší než ta druhá, zároveň ale „najít špínu“ – tedy shromáždit argumenty, proč je ta druhá horší. K čemu to? Žáci se učí vytáhnout argumenty, rozvíjíme pravidla diskuze a pronikají do zkoumaného tématu tak trochu…
ZÁCHRANNÉ AKTIVITY: ČTVEREC
Ne všechny hodiny jsou skvělé. Některé hodiny chce člověk jenom se ctí dokončit a využít ten čas nějak dobře. Někdy to je způsobeno vnějšími okolnostmi: zrovna venku sněží, svítí slunce, je po prázdninách nebo všechno dohromady. Pro tyto účely mám zásobník “záchranných aktivit”. První z nich najdete ve starším příspěvku. Druhou z nich je „čtverec“. Určitě tuhle metodu budete znát pod nějakým jiným a třeba chytřejším názvem. Pointa je, že rozdělím třídy na 4 (ideálně) stejně velké skupiny, dám 4 papíry (klidně A3) a postupné zadání čtyř fází. První fáze ještě vyžaduje učitelskou přípravu – nachystat zdroje – v tom lepším případě 4 různé a tím si můžeme rozsekat větší tematicky celek na menší. V případě čistého pedagogického zoufalství je možné využít jeden a ten samý zdroj. V první fázi mají žáci za úkol shrnout tento zdroj a napsat o něm vlastními slovy. Pak se žáci protočí, každá skupina přichází k…
Výklad
Výklad můžeme chápat jako didaktickou metodu, kdy vyučující slovně sděluje informace a vysvětluje smysl a význam nového učiva. Jako každá didaktická metoda, výklad má své výhody i nevýhody. Mezi výhody patří možnost sdělení většího množství informací pro celou třídu, jedná se o rychlou metodu seznámení se s novými informacemi. Obsah lze přizpůsobit vstupním znalostem třídy. Mezi nevýhody patří pasivita žáků, snížená pozornost žáků, pokud výklad trvá dlouhou dobu a nedostatek zpětné vazby od žáků. Tyto nedostatky můžeme překonat. Pojďme se podívat na to, jak vykládat efektivně. 1.Dodržujte časový limit max. 15 minut: jednou z kritik výkladu je ztráta pozornosti žáků. Kapacita pozornosti je u každého člověka jiná a není nekonečná. Když žákům říkáme “dávejte pozor”, říkáme tím, aby dávali pozor obvykle na to, co říkáme. To lze i u velmi motivovaných žáků jen po určitou dobu. Pozornost přirozeně klesá po cca 15 minutách monotónní činnosti. Pokud vykládáte látku déle jak…
ZÁCHRANNÉ AKTIVITY: 3+2
Ne všechny hodiny jsou skvělé. Některé hodiny chce člověk jenom se ctí dokončit a využít ten čas nějak dobře. Někdy to je způsobeno vnějšími okolnostmi: zrovna venku sněží, svítí slunce, je po prázdninách nebo všechno dohromady. Pro tyto účely mám zásobník “záchranných aktivit”, takovou svoji učitelskou krabičku poslední pomoci. Cílem není dostat se do pedagogického nebe, ale někdy prostě ani veškerá snaha nestačí a není potřeba bojovat s větrnými mlýny. Jednou z těchto aktivit je 3+2. Žáci dostanou připravený text k tématu, případně video, nebo – i to se stalo, přiznávám se – dvoustranu z učebnice. Jejich úkolem je vytvořit tři otázky, kterými by téma shrnuli a zopakovali a dvě, které by je zajímaly jako rozšiřující. Po přečtení/shlédnutí pak procházíme jednotlivé otázky a odpovídáme, je skvělé, pokud nejprve dáme prostor těm ze třídy, kteří se automaticky hned neprojevují (je celkem pravděpodobné, že čím později by se dostali na řadu, tím…