Manipulativní činnosti
V rámci výuky je důležité nejen předávat informace žákům, ale také jim umožnit aktivně se zapojit a procvičovat probírané téma. Jedním z efektivních způsobů, jak toho dosáhnout, jsou manipulativní činnosti. V tomto článku se podíváme na to, proč je vhodné zařadit manipulativní aktivity do výuky a poskytneme několik příkladů. Proč zařazovat manipulativní činnosti: Příkladem manipulativních aktivit může být práce se stavebnicemi, rýsování, laboratorní činnosti či různá měření. Manipulativní činnosti jsou neocenitelným nástrojem pro výuku, který pomáhá žákům aktivně interagovat s učivem. Zařazením těchto aktivit do výuky můžete podpořit hlubší porozumění a zvýšit motivaci žáků k učení.
Pracovní listy
Jako jeden z nástrojů pro podporu badatelsky orientovaného učení lze použít pracovní listy. Pracovní listy mohou obsahovat různé úkoly, otázky a cvičení, které vedou studenty k aktivnímu zkoumání, analýze a kritickému myšlení o konkrétním tématu nebo problému. Pracovní listy mohou sloužit jak pro samostatnou práci, tak práci ve dvojicích či malých pracovních skupinách. Více informací o pracovních listech v rámci badatelsky orientované výuky naleznete v následujícím článku: https://old.pf.jcu.cz/stru/katedry/m/samkova/srni2012.pdf Ukázky pracovních listů a jejich využití lze nalézt například na následujících odkazech: Projekt GLOBE Muzeum Říčany Řadu pracovních listů pro výuku matematiky Singapurskou metodou lze nalézt ZDE.
SLIDO – VÍC NEŽ POKLÁDÁNÍ OTÁZEK
Slido nepatří mezi notoricky známé aplikace (jako je například Kahoot, Mentimeter, Quizziz), ale mělo by. Začal jsem ho používat už před covidem, ale s rozvojem pandemie a rozvojem online výuky nastal i rozvoj Slido. Kdybych si mohl vybrat jenom jednu aplikaci, kterou budu používat, byla by tahle mezi favority. Možná jste ho potkali na konferencích, kde slouží pro sbírání otázek od publika, případně pro jednoduché hlasování. Osobně ale považuji SliDo za ideální nástroj i do třídy. Nejstarší funkcí je možnost pokládat (anonymně i pod jménem) otázky – žáci/účastníci se jednoduše připojí přes kód, který nasdílíte, případně skrz QR kód. Pak mohou psát to, co by je zajímalo, ale také prioritizovat (posouvat nahoru) už položené dotazy. Díky tomu se třeba otázky nebudou opakovat Osobně ho rád zapojím ve chvíli, kdy chci dát žákům možnost pokládat otázky i anonymně – například při sexuální výchově. I přes to, že v hodinách máme prostředí důvěry…
Jak začít se skupinovou výukou?
Rozdělení žáků do skupin může být ve výuce velmi podnětné. Podporujeme tím rozvoj komunikativních dovedností a vytváříme předpoklady pro schopnost týmové spolupráce. Ve skupinách je posilována sociální motivace, začíná se budovat vzájemný respekt, žáci jsou nuceni pojmenovávat jevy svými slovy a tím se lépe učí. To vše se děje v ideálním světě. Realita je někdy velmi odlišná a skupinová práce trpí mnoha neduhy, přes značný hluk a kázeňské potíže až po nedostatečné výsledky učení a nerovnoměrné zapojení žáků, kdy jeden ve skupině pracuje a ostatní se takzvaně vezou. Jak začít? Čemu věnovat pozornost? Další náměty najdete v článku Hany Kasíkové Výuka v kooperativních strukturách https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/14191/vyuka-v-kooperativnich-strukturach-.html
Učební úloha
Veronika Laufková, Karel Starý Testová úloha slouží primárně ke klasifikaci, ověřování znalostí žáků v závěrečných didaktických testech, tedy výsledků jejich učení. Žáci je musí vyřešit či zodpovědět samostatně bez pomoci učitele, vrstevníků či dalších materiálů. Znalost spektra testových úloh umožňuje učitelům vyhledávat a případně tvořit úlohy lépe odpovídající tomu, jaký typ znalostí a dovedností chtějí u žáků ověřovat. Jsou používány také u státních testů jednotné přijímací zkoušky nebo maturity. Naproti tomu učební úloha slouží primárně k tomu, aby se žák něco naučil. Úlohy a cvičení pro zjišťování průběžného aktuálního stavu znalostí a dovedností žáků jsou velmi podobné testovým úlohám v závěrečných didaktických testech. Při zjišťování osvojených vědomostí je možno nechat žáky řešit je se spolužáky nebo jim umožnit, aby využívali svých poznámek případně i dalších zdrojů, jako jsou např. učebnice. V takovém případě ale úlohy musí směřovat na znalosti a dovednosti vyšší kognitivní náročnosti (tj. nejen na znalosti). V každém případě testová úloha pro sumativní hodnocení by neměla být pro žáky záludným…
Okamžitá zpětná vazba: uzavřené otázky
Okamžitá zpětná vazba prostřednictvím uzavřených otázek je jednou z dalších technik zjišťování aktuálního stavu porozumění žáků prostřednictvím hromadného hlasování (souhrnný text o technikách zjišťování aktuálního stavu porozumění žáků je k dispozici zde: https://www.eduklub.cz/2022/04/14/kde-se-prave-zak-zaci-nachazi-aneb-techniky-zjistovani-aktualniho-stavu-porozumeni-zaku/). Učitel žákům položí otázku a v domluvený signál žáci najednou hlasují/vybírají ze čtyř (či více) možných odpovědí – žáci jednoduše zvedají kartičky ABCD (příp. ABCDE či ABCDEF). Je možné využít také jednoduché QR kódy (aplikace Plickers) či hojně užívanou a oblíbenou aplikaci Socrative či Mentimeter. Příklad otázky s využitím techniky výběru ze čtyř (či více) možností. Pokud žákům klademe otázky nižší kognitivní úrovně, zejména na zapamatování faktů, měl by nám být jasný jejich účel – co je zjišťováno a proč, jak to souvisí s cíli tematického celku, jaké pojmy a podstatné vztahy musí žáci pochopit, aby každý z nich došel ke stanovenému cíli. Takováto otázka zjišťující znalosti žáků ve vztahu k cíli „žák uvede základní charakteristiku prokaryotické buňky“ může být formulována následovně (tvorba otázky: Kateřina Novotná): Ze kterých částí se skládá prokaryotická buňka?…
Hodnocení
Hodnocení je jednou ze součástí vzdělávacího procesu. Jeho hlavním cílem by mělo být poskytnout žákům zpětnou vazbu a podporu pro jejich další učení a rozvoj. Proto by hodnocení nemělo sloužit pouze k ohodnocení žákových znalostí a dovedností, ale k ohodnocení dosavadní přáce žáka a identifikaci oblastí, na kterých je třeba dále pracovat. Hodnocení by mělo být vždy konstruktivní a pozitivní. Je potřeba ocenit žákovy úspěchy a výkony a motivovat jej k dalšímu rozvoji. Zároveň je důležité, aby hodnocení bylo objektivní a spravedlivé, aby žáci dostali férovou zpětnou vazbu. To nemusí vždy znamenat, že všichni žáci jsou hodnoceni dle stejných kritérií, ty se mohou u každého žáka lišit, ale každý žák je s pravidli seznámen a případně se na jejich tvorbě může i podílet. V žádním případě by hodnocení nemělo být vnímáno jako nástroj trestu. Učitelé by měli vytvářet podpůrné prostředí, ve kterém se žáci cítí bezpečně a jsou motivováni k…
Skupinové testování
Skupinové testování je způsob hodnocení, při kterém jsou žáci testováni ve skupinách namísto individuálního testování. Cílem skupinového testování není ověřovat pouze znalosti a dovednosti jednotlivých žáků, ale testovat také jejich schopnosti v oblasti komunikace a spoluprácě. Organizování skupinového testování vyžaduje několik klíčových kroků a zohlednění určitých aspektů. Skupinové testování může přispět ke snížení stresu z testování a přispět nejen k rozvoji komunikačních a sociálních dovedností, ale také kritického myšlení. Při výběru žáků do jednotlivých skupin pracujte tak, aby v každé skupině byla vyvážená směs schopností a dovedností. Snažte se tvořit skupiny spíše heterogenní, aby žáci mohli navzájem lépe využívat svých silných a slabých stránek. Před zahájením testu vytvořte pozitivní a podpůrnou atmosféru ve třídě. Ujistěte se, že žáci cítí důvěru a bezpečí, a že testování není soutěž, ale spíše příležitost pro spolupráci a vzájemné učení. Připravte seznam otázek nebo úkolů, které budou žáci řešit ve skupinách. Otázky by měly být…
Skládankové učení (Jigsaw)
Žáci jsou rozděleni do domovských skupinek (na obrázku jsou značeny jako home groups). Domovská skupina dostane text, který je rozdělene do menších částí – každý člen dostane část textu. Všichni žáci v domovských skupinách čtou svůj text, podtrhávají, dělají si poznámky. Po určitém čase (když má většina hotovo), jsou žáci svoláni do expertních skupinek. První expertní skupina je složena pouze z žáků, kteří četli text č. 1. Druhá expertní skupina je složena z žáků, kteří četli text č. 2 atd. Žáci shrnují nejdůležitější myšlenky textu, vyjasňují si problematické části. Cílem je, aby se všichni členové expertní skupiny stali experty na svůj část textu. Klaďte důraz na to, že žáci se stávají experty. Po uplynulé době se experti vrátí zpět do svých domovských skupin. V těch má každý žák určitý čas k tomu, aby shrnul poznatky ze své části textu a toho, co se dozvěděl v expertní skupině. Začíná žák s první částí textu, pokračuje druhý, třetí a…
Proč používat kritéria hodnocení/úspěchu ve výuce
Využívání kritérií hodnocení má nespočet benefitů: 1. Slouží ke konkretizaci žákova výkonu – žák ví, kam směřuje, a dokáže identifikovat, kde se právě nachází. 2. Pomáhá hledat silné stránky v žákově výkonu a upozorňuje na slabé stránky práce žáka. 3. Podporuje žádoucí vnitřní motivaci žáků k učení, protože neporovnává jejich výkony s výkony spolužáků. 4. Vtahuje osobnost žáka do procesu učení i hodnocení, směřuje ho k seberegulaci učení a vede ho k odpovědnosti za vlastní výsledky, je proto velmi dobrým podkladem pro sebehodnocení, resp. vrstevnické hodnocení žáka. 5. Zmírňují subjektivitu hodnocení, činí učební proces transparentnějším, přispívají ke spravedlivému hodnocení. Pozitivní efekty jejich využívání ve výuce jsou zaznamenány jak na straně žáků a učitelů, tak rodičů. Můžeme rozlišit několik typů kritérií: Chvál (in Starý, 2008) dělí kritéria na hlavní a vedlejší. Zatímco hlavní kritérium je v jeho pojetí v podstatě název kritéria, vedlejší kritéria ho konkretizují. Chvál dále rozlišuje kritéria vztahující se k procesu vzniku či přípravy produktu (např.…