Eduklub

Archiv rubriky: Moderní vyučovací metody

Sdílíme typ na velmi zajímavou aplikaci, která procvičí logické myšlení a současně seznámí žáky s principy, které následně využijí při řešení lineárních rovnic a jejich soustav. Zdarma dostupná aplikace SolveMe Mobiles nabízí nejen více než 150 problémových úloh, ale dává učitelům i možnost navrhovat vlastní úlohy, včetně jejich tisku jako pracovních sešitů. Nebojte se s aplikací experimentovat a zadat žákům soutěž, komu se podaří vyřešit více hádanek. Uvidíte, že i poměrně náročné problémy dokáží brzo řešit jen s použitím jednoduché logiky a “kupeckých počtů”.

Na hradě Devín je hluboká studna. Její hladina je na úrovni řeky Dunaj, která je hned pod hradem. Průvodci předvádí návštěvníkům hloubku studny tak, že do ní nalejí sklenici vody (kameny se nepoužívají, aby se studna nezanesla). Kapka vody dopadne na hladinu na dně studny po cca 7 sekundách. Jak je studna hluboká?Zdánlivě jednoduchá otázka z materiálu vytvořeného v rámci projektu Podpora digitální gramotnosti vede k poměrně složitému problému na pomezí mezi matematikou a fyzikou. Ukazuje se, že základní vzorec s=½gt² dává výsledek, který je v naprostém rozporu s realitou. Na stránkách zmiňovaného projektu najdete celý projekt podrobně zpracován, včetně možnosti využít pro jeho řešení několik různých nástrojů. Úkoly pro žáky jsou koncipovány tak, aby si sami vyhledávali na internetu potřebné informace a následně je použili pro simulaci pádu vody, která přináší výsledek, který je v souladu se skutečností. Pokud vás celý projekt zaujal, neváhejte nám napsat do diskuze, nasdílíme pro…

Čtěte více

Nejdříve učitel připraví sadu, ve které připraví pojmy a jejich definice. Následně spustí aktivitu nazvanou “live”. Do samotné hry je zapotřebí nejméně čtyř žáků. Žáci se přihlásí buď pomocí QR kódu nebo pomocí webové stránky quizlet.live, kde pro připojení opíší šestimístný číselný kód. Zadají své jméno. Využívat mohou libovolné digitální zařízení: počítač, notebook či vlastní mobilní zařízení.Učitel čeká na připojení všech žáků. Následně tlačítkem vlevo dole rozdělí žáky do skupin. Je možné, že některé skupiny budou větší než jiné. Skupiny lze opětovně promíchat v případě, že současný stav rozdělení skupiny učiteli nevyhovuje. Při spuštění hry žáci dostanou k dispozici vlastní pojmy/definice. Každý ze skupiny má ve hře jiné pojmy a dohromady musí nasbírat určitý počet bodů (dle velikost a počtu skupin). Každý žák je ve hře důležitý a v případě, že někdo z hráčů nepřiřadí správně řešení, mažou se všechny body skupiny. Vyhrává ten tým, kterému se podaří přiřadit všechny…

Čtěte více

Rozvoj sebehodnocení Nová taxonomie vzdělávacích cílů Marzano a Kendall (2007)[1] představili tzv. Novou taxonomii vzdělávacích cílů. Ve své práci vycházeli z konstruktivismu a pokusili se integrovat kognitivní, afektivní a psychomotorickou doménu do jednoho modelu s cílem lépe reflektovat přirozenost učení v jeho komplexnosti, zároveň i některé jevy predikovat (Vávra, 2011). Šest taxonomických úrovní bylo ponecháno a pozornost se upřela na žáka. Nově byly nastaveny tzv. systémy myšlení a tři domény znalostí (viz obrázek 2). Pro formativní hodnocení jsou zásadní dvě poslední úrovně Nové taxonomie vzdělávacích cílů (Marzano a Kendall, 2007), zaměřené na samotného žáka, na jeho motivaci, ochotu se vzdělávat a přemýšlet o sobě a o svém učení, tj. úroveň 5 a 6. Marzano a Kendall (2007) v Nové taxonomii vzdělávacích cílů postavili tedy metakognici a sebeřízení do nejvyšších pater dimenze kognitivních procesů pomyslné pyramidy (viz obrázek 2) Podle této Nové taxonomie (Marzano a Kendall, 2007, překlad K. Starý, 2019, upraveno V. Laufkovou) si v rámci metakognice kladou žáci následující otázky: Co…

Čtěte více

Kde se právě žák/žáci nachází aneb Techniky zjišťování aktuálního stavu porozumění žáků Zpětnou vazbu můžeme poskytnout jen tehdy, pokud žáci vytvoří úkol/y, které zjistí, co žáci ví/umí/ čeho dosáhli. Většinou zjišťuje, co se žáci naučili, ve třídě tak, že položíme otázku do pléna (tj. celé třídě). Co se děje ve třídě, když položíte otázku do pléna, tj. celé třídě najednou? A. Nikdo se nehlásí B. Hlásí se jen ti, co vědí C. Hlásí se extroverti, kteří chtějí být za každou cenu vidět/slyšet D. Hlásí se ti, kteří nedávali pozor E. Hlásí se všichni Tento způsob kladení otázek je neefektivní – protože většinou odpovídá jen ten, kdo ví. A učitelé mají tendenci vyvolávat tzv. podezřelé: ty, kteří odpoví správně a učitel bude moci pokračovat, anebo ty, o kterých si učitel myslí, že nedávali pozor, a chce je „nachytat na švestkách“. Proto můžeme zvolit například losovátka. LOSOVÁTKA/ŠPACHTLIČKY:  losování žáků (kromě lékařských špachtlí…

Čtěte více

Využití zkušeností z distanční výuky v prezenční výuce Distanční výuka je pro středoškoláky konečně pasé, v minulém týdnu se po několika měsících vrátili do škol. Mnoho škol doufá, že se již k distanční výuce nebudou muset vracet a že jí je konec. To ale neplatí na Smíchovské střední průmyslové škole a gymnáziu, kde se uskutečnil kulatý stůl, u kterého mohli i studenti vyjádřit svůj názor na pokračování distanční výuky i v budoucnu. Dne 25. května pořádala škola kulatý stůl pomocí videokonference, tématem bylo využití zkušeností z distanční výuky v prezenční výuce. K tomuto jednání pozval ředitel Radko Sáblík členy vedení školy, zástupce předmětových komisí, učitele, absolventy a studenty školy. Na videokonferenci se všichni shodli, že je v nějaké podobě vhodné distanční výuku do té prezenční zahrnout, a řešila se hlavně forma distančního vzdělávání. Jedním z návrhů bylo, že by se jeden den v týdnu trvale zavedla distanční výuka, další, aby byl jeden den distanční výuky pro celou školu jednou…

Čtěte více

Pandemické výzvy našeho vzdělávání České školy a české rodiny byly zatíženy protiepidemickými opatřeními více než školy a rodiny v jiných zemích. Velká část české společnosti čeká na to, jaká protiepidemická opatření vláda přijme před nadcházejícím školním rokem a jak se to dotkne průběhu vzdělávání, do nějž je vtaženo na 370 tisíc dětí v mateřských školách, více než 960 tisíc žáků základních škol, zhruba 400 tisíc středoškoláků a více než 300 tisíc vysokoškoláků. „Skin in the game“ mají také jejich rodiče, zejména ti, jejichž děti se účastní vzdělávání na prvních dvou stupních, a dále necelých 150 tisíc učitelů. V součtu dosahuje celkový počet „hráčů“ nějakých 40 procent společnosti. Je v pořádku, že se vede diskuse o možných opatřeních, jejich smysluplnosti, proveditelnosti, reálném vlivu na zmírnění epidemických rizik, zátěži pro zúčastněné. Dalo by se říci, že když hoří střecha, není čas myslet na příští úrodu. Jenže tento dojem se pod mnohaměsíčním tlakem alarmujících…

Čtěte více

157/157