Práce s literaturou
Práce s tištěnými zdroji ve výuce může být důležitým nástrojem k tomu, jak žáky učit kritickému myšlení, výzkumu a analýze informací. Mezi základní zdroje, které je možné využít patří: Tištěné zdroje hrají také velkou roli při využití moderních metod výuky jako je převrácená třída, kdy si žáci nejprve téma nastudují a následně ho na hodině prezentují a diskutují o něm.
Počítačové simulace ve výuce
Počítačové simulace jsou mocným pomocníkem ve výuce, který může pomoci žákům lépe porozumět konceptům, provádět experimenty a rozvíjet kritické myšlení. Zkusme uvést několik tipů, jak lze počítačové simulace efektivně integrovat do výuky: Vizualizace složitých konceptů: Simulace umožňují vizualizaci složitých a abstraktních konceptů, což studentům usnadňuje jejich porozumění. Například ve fyzice mohou simulace znázorňovat pohyb těles, elektromagnetické pole nebo optické jevy. Experimentace bez rizika: Simulace umožňují studentům provádět experimenty bez rizika spojeného s reálnými situacemi. To je užitečné v oblastech jako chemie, biologie a fyzika, kde skutečná experimentace může být nákladná nebo nebezpečná. Zpětná vazba a analýza: Počítačové simulace umožňují studentům získat okamžitou zpětnou vazbu na své akce a experimenty. Mohou analyzovat výsledky a zkoumat, co se stane při různých nastaveních. Interaktivita: Simulace jsou interaktivní, což znamená, že studenti mohou ovlivňovat průběh simulace a zkoumat různé scénáře. To podporuje aktivní učení a experimentaci. Přístupnost: Simulace jsou často přístupné online a zdarma,…
Sběr dat
Pokud mluvíme o zdrojích dat pro výuku, často pracujeme s představou využítí již existujících dat. Ale ve výuce můžeme jako zdroj dat použí i infomace, které žáci sami shromáždili. Sběr dat dokonce může být mimořádně cenným zdrojem informací pro výuku, protože umožňuje žákům získat konkrétní, relevantní a aktuální informace, které mohou použít k posílení vzdělávacího procesu. Zde je několik důvodů, proč může být využití sběru dat být prospěšných pro vzdělávací proces: Praktická zkušenost: Sběr dat umožňuje žákům prakticky zažít proces sbírání, organizace a analýzy informací. Tato praktická zkušenost je často nejefektivnější formou učení, protože žáci si pamatují informace, které získali svými vlastními úsilími. Podpora kritického myšlení: Sběr dat může povzbudit žáky k otázkám a analýze informací. Mohou se ptát, jak byla data získána, zda jsou spolehlivá, a jakým způsobem by mohla být interpretována. Místně zakotvené učení: Sběr dat může cílit přímo na místo ve kterém žáci žijí. Rozvoj komunikačních dovedností:…
Propustky
Propustky jsou malé papírky rozdávané na konci hodiny, na které žáci shrnou proběhlou hodinu. Tyto papírky rozdává vyučující, instruuje žáky a žákyně, co mají na papírek napsat. Zadání lze nechat obecné: např. “Co si odnášíte z dnešní hodiny ”, “Co jsme dnes probírali” Můžete ale využít obě strany. Na jednu stranu mohou žáci napsat, čemu porozuměli (co si z hodiny odnáší), na druhou stranu čemu neporozuměli (a je tedy potřeba se k tomutu tématu vrátit další hodinu). Až budou žáci odcházet z hodiny, papírek vyučující/mu dají. Doporučujeme, aby propustky byly anonymní, což zvyšuje pocit bezpečí při psaní (především, pokud se ptáte i na to, čemu žáci neporozuměli). Také je vhodné využít poznámkové bločky, nikoliv papír velikosti A5 nebo větší. Pokud bločky nemáte, můžete si klasické papíry nastříhat (jako na ukázce). Při použití velkého formátu mají někteří žáci tendenci celý papír popsat, což není žádoucí. Propustka na závěrečném semináři, zdroj: archiv…
ATLAS.MAPY.CZ jako odrazový můstek pro mezipředmětové vztahy
Pokud ve své výuce rádi propojujete různá témata a neradi zůstáváte jenom ve své škatulce, je Atlas od Mapy.cz skvělým nástrojem pro výuku v souvislostech, ale také pro vlastní bádání žáků. Jedná se o online nástroj, se kterým se dostanete po celém světě, a přitom můžete zůstat ve třídě. A co líp, děti se díky němu naučí mnoho užitečného. Kromě toho, že funguje stejně (spíš o trochu líp) než klasické tištěné mapy, nabízí i mnoho dalších funkcí, které z něj dělají skvělou vzdělávací pomůcku Jedná se o tzv. indexy (nebo tematické mapy), které umožní prozkoumávat různé netušené detaily a informace o dané lokalitě a o celém světě. Osobně je moc rád používám pro mezipředmětové vztahy a také pro rozšíření pohledu mimo všední kritéria. Využívám ho tak ve výuce dějepisu, přírodopisu a v dalších předmětech. Mezi zajímavé indexy patří (kromě těch očekávatelných) úroveň demokracie, míra svobody, Big Mac index (kolik stojí v dané zemi…
PADLET: NÁSTĚNKA, KTERÁ ZACHRAŇUJE UČITELSKÉ NERVY
Aplikace, bez které si bez nadsázky nedokážu představit svou učitelskou práci v poslední letech. Paradoxně taky aplikace, kterou mi ukázal jeden služebně starší velmi inspirativní kolega a já nechápal, proč bych ji měl používat. Takže – proč byste Padlet měli používat vy? A jak ho používám já? Padlet je vynikající online nástroj, který poskytuje virtuální nástěnku, na kterou mohou žáci, ale i ostatní učitelé, přidávat, komentovat a sdílet informace. Stal se pro mě velmi efektivním při kooperativní práci žáků, kdy žáci na padletu brainstormují, nahrávají postupně svou práci a reportují o postupu. Díky možnosti komentovat a reagovat na ostatní příspěvky je pak Padlet také skvělým nástrojem pro vzájemné hodnocení. Výhodou je, že je Padlet velmi přehledný a také dostupný kdykoliv a kdekoli, pokud máme připojení k internetu. Kromě textových příspěvků, vkládání obrázků a videí, nabízí také připojení souborů a v poslední době zvládá generovat i obrázky pomocí umělé inteligence. Při vytváření…
SLIDO – VÍC NEŽ POKLÁDÁNÍ OTÁZEK
Slido nepatří mezi notoricky známé aplikace (jako je například Kahoot, Mentimeter, Quizziz), ale mělo by. Začal jsem ho používat už před covidem, ale s rozvojem pandemie a rozvojem online výuky nastal i rozvoj Slido. Kdybych si mohl vybrat jenom jednu aplikaci, kterou budu používat, byla by tahle mezi favority. Možná jste ho potkali na konferencích, kde slouží pro sbírání otázek od publika, případně pro jednoduché hlasování. Osobně ale považuji SliDo za ideální nástroj i do třídy. Nejstarší funkcí je možnost pokládat (anonymně i pod jménem) otázky – žáci/účastníci se jednoduše připojí přes kód, který nasdílíte, případně skrz QR kód. Pak mohou psát to, co by je zajímalo, ale také prioritizovat (posouvat nahoru) už položené dotazy. Díky tomu se třeba otázky nebudou opakovat Osobně ho rád zapojím ve chvíli, kdy chci dát žákům možnost pokládat otázky i anonymně – například při sexuální výchově. I přes to, že v hodinách máme prostředí důvěry…
Procvičování
Procvičování je důležitou součástí vzdělávacího procesu, protože umožňuje žákům utvrdit a upevnit si své znalosti a dovednosti. Pravidelné a opakované procvičování zlepšuje učební výkon, zvyšuje paměťovou retenci a podporuje trvalé zapamatování informací. Zároveň je to důležitý prostředek k rozvoji automatických dovedností a schopností, které jsou nezbytné pro efektivní a úspěšné zvládnutí složitějších úkolů. Plánování procvičování do výuky by mělo být systematické a strukturované. Učitelé by měli zahrnout do výuky pravidelné opakování již probíraného učiva a poskytovat žákům příležitosti k opakovanému procvičování a aplikaci nových informací v různých kontextech. Důležité je rozložit procvičování do delšího časového období, aby byla dosažena dlouhodobá paměťová retence. Plánování procvičování by mělo být promyšlené a zahrnovat různé formy aktivit, které podporují různé typy učení a rozvoj žáků. Kombinace úloh, které vyžadují různé přístupy k řešení významně přispívá k dlouhodobému zapamatování. Naopak rutinní procvičování stejných úloh vede k okamžitému zvednutí výkonu, ovšem s nižší udržitelností. Testy a…
BÁDÁNÍ
Bádáním ve školním prostředí nebo badatelsky orientovaným vzděláváním či učením se rozumí přístup označovaný v anglickém jazyce jako IBL (Inquiry-Based Learning). Český ekvivalent tohoto pojmu je stále ještě předmětem diskusí, a tak je možné se setkat i s jinými pojmy označujícími stejný koncept, např. „badatelsky orientované vyučování nebo výuka“, ze slovenského překladu inspirovaná „výzkumně laděná koncepce vyučování“, případně objevné vyučování aj. Blízké tomuto konceptu jsou i známé komplexní výukové metody řešení problémů a projektová metoda. Každopádně je IBL (v přírodovědném vzdělávání IBSE – Inquiry-Based Science Education) založeno na odklonu od výuky bazírující na pouhém osvojování prezentovaných faktů a její transformaci na výuku, která klade důraz na koncepční porozumění a na vlastní proces osvojování znalostí (Bílek a Machková, 2015). Podstatou tohoto přístupu je zapojení učících se do objevování přírodovědných zákonitostí, propojování informací do smysluplného kontextu, rozvíjení kritického myšlení a podpora pozitivního postoje k přírodním vědám. Důraz je kladen na výukový proces založený na…
Simulace
Reálné životní prostředí před nás staví stále více prvků tzv. virtuálních prostředí, virtuálních světů apod. Pojem virtuálního prostředí je spojován s komunikací prostřednictvím počítačových technologií, s komunikací simulovanou (simulated), zprostředkovanou (remoted) nebo rozšířenou (extended). Virtuální komunikace tak bývá definovaná jako moderní technologický fenomén, prostřednictvím něhož se realizuje přenos informací, komunikace a další aktivity zprostředkované novými informačními technologiemi, při nichž obsahy, záměry či účastníci nemusí reálně existovat, mohou být zkreslené, nahrazené nebo uměle vytvořené, a to záměrně nebo nezáměrně (Bílek, 2009). Počítačové modelování a simulace jsou základem tzv. virtuálních laboratoří. Např. ve výuce chemie přicházejí v úvahu jejich aplikace jako: Virtuální laboratoř tak představuje využití tzv. appletů a jiných simulačních a animačních nástrojů k prezentaci zkoumaného předmětu nebo jevu (většinou měření nebo experimentu). Příkladem efektivního využití počítačové simulace ve výuce chemie mohou být tzv. virtuální měřící přístroje, kdy počítač generuje prostředí pro měření a prostřednictvím matematických nebo formálně-logických modelů generuje (modeluje, simuluje) i příslušný signál,…