Aktivování vstupních znalostí
Aktivování vstupních znalostí žáků a management jejich předorientace ve výukovém obsahu jsou dvě strany stejné mince. Výsledek aktivace žáků je rubem, ke kterému náleží líc didaktické práce s „materiálem“, který učitel touto aktivací získal. A právě v tomto managementu předorientace (prekonceptů, reprezentací, stereotypů apod.) žáků spočívá didaktická práce učitele. Aktivování znalostí může samozřejmě nastávat před samotnou hodinou, a to ve více či méně krátkém časovém odstupu. Ostatně, tato možnost je jedním z argumentů pro zachování „domácích úkolů“, na které navazuje obsah hodiny a její cíle. Stejně tak je získávání vstupních znalostí základem metody „obrácené třídy“. Jako ideální se k této distanční komunikaci s žáky před výukou ukázaly nástroje managementu výuky typu Google Classroom nebo MS Teams. V samotné výukové jednotce pak má aktivace znalostí nejčastěji formu brainstormingu (v různých podobách) či problémového vyučování, kdy učitel žákům zadá „problém“, o kterém předpokládá, že k jeho vyřešení žáci nemají dostatečné znalosti nebo dovednosti (a zároveň je v prvních fázích…
Procvičování s využitím ICT
Vytváření testů a cvičení ve výuce pomocí software je efektivním způsobem, jak studenty zapojit a zlepšit jejich dovednosti. Existuje mnoho aplikací a nástrojů, které vám umožní snadno vytvořit testy, kvízy a cvičení. Zde je několik důvodů, proč je výhodné pro procvičování využívat ICT: Některé z těchto aplikací jsou: K procvičování lze využít i celou řadu edukačních her, i když většina z nich je v anglickém jazyce:
Počítačové simulace ve výuce
Počítačové simulace jsou mocným pomocníkem ve výuce, který může pomoci žákům lépe porozumět konceptům, provádět experimenty a rozvíjet kritické myšlení. Zkusme uvést několik tipů, jak lze počítačové simulace efektivně integrovat do výuky: Vizualizace složitých konceptů: Simulace umožňují vizualizaci složitých a abstraktních konceptů, což studentům usnadňuje jejich porozumění. Například ve fyzice mohou simulace znázorňovat pohyb těles, elektromagnetické pole nebo optické jevy. Experimentace bez rizika: Simulace umožňují studentům provádět experimenty bez rizika spojeného s reálnými situacemi. To je užitečné v oblastech jako chemie, biologie a fyzika, kde skutečná experimentace může být nákladná nebo nebezpečná. Zpětná vazba a analýza: Počítačové simulace umožňují studentům získat okamžitou zpětnou vazbu na své akce a experimenty. Mohou analyzovat výsledky a zkoumat, co se stane při různých nastaveních. Interaktivita: Simulace jsou interaktivní, což znamená, že studenti mohou ovlivňovat průběh simulace a zkoumat různé scénáře. To podporuje aktivní učení a experimentaci. Přístupnost: Simulace jsou často přístupné online a zdarma,…
On-line zdroje
Využití online zdrojů ve výuce může být mimořádně efektivní způsob, jak rozšířit a obohatit vzdělávací proces. Práce s on-line zdroji hraje významnou roli nejen jako zdroj poznatků pro výuku daného předměte, ale také jako podpora digitální gramotnosti. Při práci s on-line zdroji je důležité rozvíjet kritické myšlení žáků, tedy hodnotit kvalitu a věrohodnost zdroje a poskytovaných informací. (více viz https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/120/JAK-ROZPOZNAT-VEROHODNOST-RELEVANCI-SPOLEHLIVOST-INFORMACI-A-INFORMACNICH-PRAMENU.html) Jako zdroj informací lze použít nejen vědecké či statistické databáze, portály přímo zaměřené na výuku (Mediawiki či EMA), ale i portály, se kterými žáci běžně pracují, jako je wikipedie či youtube. Zájemcům o problematiku doporučujeme následující článek z portálu RVP: https://clanky.rvp.cz/clanek/23167/DIGCOMPEDU-2.1:-VYBER-DIGITALNICH-ZDROJU.html A následující článek na wikipedii:https://cs.wikipedia.org/wiki/Otev%C5%99en%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_zdroje
Použití appletu pro výuku grafů
Současné kurikulární inovace přináší inovativní pohledu na vzdělávání. V rámci vzdělávací oblasti informatika dochází k implementaci výuky grafů do rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, gymnázia a střední odborné vzdělávání. Tato novinka je součástí sady změn koncepce výuky, vycházející ze Strategie 2030, kdy se z původní vzdělávací oblasti informační a komunikační technologie transformuje vzdělávání do nové klíčové kompetence digitální gramotnost a nové vzdělávací oblasti informatika. Zavedení výuky grafů má za cíl poskytnout žákům možnost se seznámit s koncepty a principy grafů a jejich použitím v informatice. Grafy jsou matematickým abstraktním modelem, který slouží k popisu a analýze vzájemných vztahů mezi objekty. Mohou být využity pro modelování sítí, algoritmického rozhodování, vizualizaci dat a dalších oblastí. Cílem výuky grafů je žákům představit různé typy grafů – orientované grafy, neorientované grafy, vážené grafy, kružnice, cykly, stromy apod. V rámci výuky grafů budou žáci na různých úrovních vzdělávání seznámeni s algoritmickými postupy a technikami pro…
PADLET: NÁSTĚNKA, KTERÁ ZACHRAŇUJE UČITELSKÉ NERVY
Aplikace, bez které si bez nadsázky nedokážu představit svou učitelskou práci v poslední letech. Paradoxně taky aplikace, kterou mi ukázal jeden služebně starší velmi inspirativní kolega a já nechápal, proč bych ji měl používat. Takže – proč byste Padlet měli používat vy? A jak ho používám já? Padlet je vynikající online nástroj, který poskytuje virtuální nástěnku, na kterou mohou žáci, ale i ostatní učitelé, přidávat, komentovat a sdílet informace. Stal se pro mě velmi efektivním při kooperativní práci žáků, kdy žáci na padletu brainstormují, nahrávají postupně svou práci a reportují o postupu. Díky možnosti komentovat a reagovat na ostatní příspěvky je pak Padlet také skvělým nástrojem pro vzájemné hodnocení. Výhodou je, že je Padlet velmi přehledný a také dostupný kdykoliv a kdekoli, pokud máme připojení k internetu. Kromě textových příspěvků, vkládání obrázků a videí, nabízí také připojení souborů a v poslední době zvládá generovat i obrázky pomocí umělé inteligence. Při vytváření…
SLIDO – VÍC NEŽ POKLÁDÁNÍ OTÁZEK
Slido nepatří mezi notoricky známé aplikace (jako je například Kahoot, Mentimeter, Quizziz), ale mělo by. Začal jsem ho používat už před covidem, ale s rozvojem pandemie a rozvojem online výuky nastal i rozvoj Slido. Kdybych si mohl vybrat jenom jednu aplikaci, kterou budu používat, byla by tahle mezi favority. Možná jste ho potkali na konferencích, kde slouží pro sbírání otázek od publika, případně pro jednoduché hlasování. Osobně ale považuji SliDo za ideální nástroj i do třídy. Nejstarší funkcí je možnost pokládat (anonymně i pod jménem) otázky – žáci/účastníci se jednoduše připojí přes kód, který nasdílíte, případně skrz QR kód. Pak mohou psát to, co by je zajímalo, ale také prioritizovat (posouvat nahoru) už položené dotazy. Díky tomu se třeba otázky nebudou opakovat Osobně ho rád zapojím ve chvíli, kdy chci dát žákům možnost pokládat otázky i anonymně – například při sexuální výchově. I přes to, že v hodinách máme prostředí důvěry…
Procvičování
Procvičování je důležitou součástí vzdělávacího procesu, protože umožňuje žákům utvrdit a upevnit si své znalosti a dovednosti. Pravidelné a opakované procvičování zlepšuje učební výkon, zvyšuje paměťovou retenci a podporuje trvalé zapamatování informací. Zároveň je to důležitý prostředek k rozvoji automatických dovedností a schopností, které jsou nezbytné pro efektivní a úspěšné zvládnutí složitějších úkolů. Plánování procvičování do výuky by mělo být systematické a strukturované. Učitelé by měli zahrnout do výuky pravidelné opakování již probíraného učiva a poskytovat žákům příležitosti k opakovanému procvičování a aplikaci nových informací v různých kontextech. Důležité je rozložit procvičování do delšího časového období, aby byla dosažena dlouhodobá paměťová retence. Plánování procvičování by mělo být promyšlené a zahrnovat různé formy aktivit, které podporují různé typy učení a rozvoj žáků. Kombinace úloh, které vyžadují různé přístupy k řešení významně přispívá k dlouhodobému zapamatování. Naopak rutinní procvičování stejných úloh vede k okamžitému zvednutí výkonu, ovšem s nižší udržitelností. Testy a…
Práce se zdroji
Správná práce se zdroji ve výuce je zásadní pro rozvoj kritického myšlení, analytických schopností a informační gramotnosti u žáků. Není dostatečné pouze používat předložené zdroje. Cílem výuky by mělo být, že žáci jsou motivováni a umí sami vyhledávat relevantní informace a kriticky je hodnotit. Učitelé mohou žákům poskytnout několik klíčových principů, které je třeba dodržovat při práci se zdroji: Práce se zdroji ve výuce je nejen klíčovou dovedností pro úspěšné studium, ale také pro celoživotní učení a rozvoj kritického myšlení. Žáci by měli být povzbuzováni, aby se ptali na otázky, ověřovali fakta a vyvozovali závěry na základě důkazů. Celkově je práce se zdroji ve výuce důležitou dovedností, která je nezbytná pro rozvoj žákových informačních a mediálních kompetencí. Učitelé mají zodpovědnost vést žáky k tomu, aby byli kritičtí a informovaní spotřebitelé informací a aby se aktivně zapojovali do vzdělávacího procesu.
BÁDÁNÍ
Bádáním ve školním prostředí nebo badatelsky orientovaným vzděláváním či učením se rozumí přístup označovaný v anglickém jazyce jako IBL (Inquiry-Based Learning). Český ekvivalent tohoto pojmu je stále ještě předmětem diskusí, a tak je možné se setkat i s jinými pojmy označujícími stejný koncept, např. „badatelsky orientované vyučování nebo výuka“, ze slovenského překladu inspirovaná „výzkumně laděná koncepce vyučování“, případně objevné vyučování aj. Blízké tomuto konceptu jsou i známé komplexní výukové metody řešení problémů a projektová metoda. Každopádně je IBL (v přírodovědném vzdělávání IBSE – Inquiry-Based Science Education) založeno na odklonu od výuky bazírující na pouhém osvojování prezentovaných faktů a její transformaci na výuku, která klade důraz na koncepční porozumění a na vlastní proces osvojování znalostí (Bílek a Machková, 2015). Podstatou tohoto přístupu je zapojení učících se do objevování přírodovědných zákonitostí, propojování informací do smysluplného kontextu, rozvíjení kritického myšlení a podpora pozitivního postoje k přírodním vědám. Důraz je kladen na výukový proces založený na…